Bylo sychravé, poslední říjnové úterý a v pražském P- klubu Trojická se na Stopách sešlapanejch bot chystal k vystoupení divnej pták Miki Ryvola. Sál, který byl podle očekávání našlapaný do posledního místa, nejprve uvítal domácí Lístek.
Ten zahájil pořad třemi svými písněmi. Ta čtvrtá se jmenovala "Tunel jménem čas" a kapela jí zahrála společně s Mikim. Poté se decentně vzdálila a nechala Trojickou hrát tu zvláštní hru, která mě na Mikiho vystoupeních už léta těžce bere za osrdí. Hru malého velkého osamělého hráče s kytarou a diváků, pro které přestal existovat okolní svět…Sál plný zpívajících potenciálních občanů Země tří sluncí. Miki nakonec zůstal na pódiu bezmála hodinu, což je na muzikanta, který je tak línej, tak překrásně línej (la..la..la), slušný výkon. "Poslední se píseň zpívá", byla Mikiho třetím a opravdu posledním přídavkem.
Druhá půle večera patřila definitivně Lístku, který stále dokazuje, že letošního Krtečka neurval náhodou. Je jen trochu škoda, že kromě oprášené písně "Sváteční setkání", kterou měla ve svém repertoáru již stará sestava, se zatím v lístkovském hraní neobjevují jejich novinky, ačkoliv je v současnosti pilně nacvičují. Tak snad příště. Na rozloučenou si diváci vymohli rovněž tři přídavky, "Píseň k západu slunce" byla definitivní tečkou, hned za pozváním na další Stopy, které budou v úterý 14.prosince a Lístek na nich uvítá ostravské Tempo di vlak, aby společně oslavili blížící se vánoce.
V podobném duchu se o pár dní dříve, přesněji ve čtvrtek 21. října, nesly první brněnské Stopy sešlapanejch bot. Ty si to vyšláply do světa v novém klubu, nazvaném příznačně Na cestě. Vystoupil na nich Kapitán Kid a místní Banjo Gang. Tato kombinace samozřejmě nebyla náhodná, protože Kid připravuje společně s kapelníkem Banjo Gangu Švorcákem svoji novou desku, která by měla spatřit světlo světa snad už příští rok na jaře.
Na Banjo Gangu, hrajícím v první půlce, bylo vidět, že má v sále domácí publikum, které naprosto skvěle reagovalo a v samotném závěru si vymohlo několik přídavků.
Kapitán Kid, od jehož posledního koncertu v Brně uspořádaném u příležitosti premiéry jeho divadelní hry Šest malých matrjošek, uplynuly již čtyři roky, kromě písní a tradičních historek ze svého bohatého života, přinesl i staronovou, ten den vydanou knížku Lidožrout, o kterou byl značný zájem.
Jak samotný koncert, tak i prostředí naplněného sálu, nepočítaje dobré jídlo, pivko i točenou kofolu, na mě působil velmi uvolněným a příjemným dojmem. Myslím si, že pražské a plzeňské Stopy sešlapanejch bot mají silného "konkurenta".
Co se týče nebližší budoucnosti, tak v listopadu si to sem přijedou očíhnout Tempo di vlak a společnost jim budou dělat brněnští Pupínci a o měsíc později to budou "čížci" z Lístku společně s pardubickými Pouty. Začíná se v 19:30 a klub Na cestě najdeš na ulici Bašty 2. Jde o dost šikovné místo hned naproti Hlavnímu nádraží.
Michael Antony – Tony
Foto: Milan Plch – Belmondo a Miroslav Navrátil- Prcek
