Dnes se opět vypravíme do Ameriky, tentokrát za první multimediální hvězdou. Gene Autry byl nejen hudebníkem a zpěvákem, ale byl také rozhlasovou a televizní hvězdou. Určil vývoj kovbojských písní pro celé dvacáté století a definoval americkou country pro zbytek světa. Mezi roky 1929 a 1964 natočil 300 písní, za které získal devět zlatých desek a jednu platinovou, dále 93 filmů, z několika producentů udělal milionáře – ze sebe také, pochopitelně.
Gene Autry se narodil 29. září 1907 v texasském městě Tioga jako Orvon Gene Autry. Zpívat jej učil dědeček, baptistický kazatel a přímý předek prvních osadníků, už od pěti let. Maminka ho v tom také podporovala a když mu bylo 12, koupil si podle katalogu za peníze, které dostával za pomoc na strýcově farmě vlastní kytaru.V 15 už byl známý po celém městě a hrál kde se dalo a kde ho nechali. Současně také začal pracovat na dráze za 35USD měsíčně, ale rychle se vypracoval na telegrafistu s platem 150 dolarů za měsíc.
Když zrovna Gene Autry netelegrafoval, hrál si i v práci na kytaru. A právě během jedné takové služby v létě 1927 jej zaslechl zákazník – tím byl humorista, spisovatel a filmový herec Will Rogers, kterého zaujal a který mu doporučil, aby se předvedl i mocným showbussinessu. Gene ho poslechl a v roce 1928 se představil zástupcům firmy RCA. Ti rozhodli, že má dobrý hlas, ale ne pro pop, a přisoudili mu kovbojské písně. Ukázalo se , že dobře. O půl roku později – v roce 1929 natáčí první demosnímky My dreaming of you a My Alabama home pro firmu Victory a pak pro značku Columbia ještě Blue Yodel No. 5. Nakonec ale podepisuje kontrakt s ARC, jejíž manažer ho doslova přemluvil.
Podpis kontraktu přišel v pravou chvíli – musel začít podporovat rodinu, tedy dvě sestry a bratra protože matka zemřela v roce 1929, ve věku 45 let na rakovinu a otec jí brzy následoval. V zimě 1929 natočil Autry prvních šest písní pro ARC a byla to směs hillbilly, blues, country, jódlování a balad – a směs posluchače chytila – během prvního měsíce se prodalo 30 000 desek. I další písně měly úspěch a na konci roku 1930 byl prodán rovný půlmilion. Než se asociace vydavatelů rozhodla mu udělit zlatou desku, měl na kontě milión prodaných desek.
Ve třicátých letech byl Autry v pravdě národní hvězdou. Nevyhýbal se přitom spolupráci s ostatními muzikanty a ve své skupině podporoval i mladé, začínající umělce – tak třeba v roce 1936 přijal tehdy sedmnáctiletého kytaristu Merle Travise. K filmu Gene Autrymu dopomohla trochu náhoda – tehdejší kovbojskou hvězdou byl Ken Maynard, který skvěle vypadal i hrál, ale strašně zpíval. a tak producenti rozhodli, že jeho pěvecké party bude ve filmu zpívat někdo jiný – a volba padla na Autryho. Ten se také krátce ve filmu mihnul a producenti rozhodli zkusit to s ním ve větší roli. Autry ale nebyl herec a tak prostě hrál sám sebe. Úspěch byl opět obrovský a následovala další série podobných filmů, které byly napsány tak, aby Autry měl důvod co nejvíc ve filmu zpívat.
Ve filmovém byznysu se vyskytly některé komerční praktiky, které se Autrymu nelíbily a tak kolem přelomu desetiletí na čas natáčení filmů přerušil – o to víc se věnoval živým vystoupením a jeho popularita tak vůbec neutrpěla. Pouze byla na nějakou dobu přerušena vojenskou službou ve druhé světové válce – , ale v roce 1945 se plnou silou vrátil do všech médií. Zachytil i nástup nových médií a protože už měl něco naspořeno, záhy se stal majitelem rádia a v padesátých letech i několika televizních stanic. Na těch měl pochopitelně i svůj program.
Svým širokým záběrem ovlivnil country dění snad ve všech oblastech, ale zůstal plně americkým umělcem – v Evropě se do širšího povědomí nedostal. Byl také oceňován daleko více komerčně, než prestižně, což mu evidentně nevadilo, protože k stáru byl především podnikatelem. Kariéra naší legendy se koncem padesátých let začínala zpomalovat s nástupem mladých umělců – například Johnnyho Cashe nebo Martyho Robbinse. Bylo mu o něco víc než padesát a tak kromě vyhřívání se na výsluní popularity, dané minulostí se začal věnovat podnikání. I zde byl úspěšný a strávil i spokojené stáří – umírá v roce 1998, 2. října, tedy v devadesáti jednom roce věku.
