Legendou tohoto týdne bude kapela, která doprovázela zejména Elvise Presleyho, ale i řadu dalších interpretů padesátých let – Jima Reevese, Patsy Cline či George Jonese, a také se prosadila zcela samostatně. Hrát a zpívat budou The Jordanaires.
The Jordanaires byli více jak čtyřicet let jednou z předních vokálních skupin a byli uznáváni na poli trochu opomíjeném – jako doprovodná vokální skupina. I vedle – přesněji řečeno v pozadí – hvězd se dokázali prosadit a jejich kvalit si všimli nejen dotyčné hvězdy, ale i odborníci a publikum. Kvartet Jordanaires začínal koncem čtyřicátých let a zpívali spirituály. V roce 1949 debutovali v Grand Ole Opry.
The Jordanaires začínali v americkém Springfieldu v sestavě Bob Hubbard, Bill Matthews, Monty Matthews a Culley Holt a na počátku padesátých let došlo k dalším dvěma změnám v obsazení: Hoyt Hawkins nahradil Hubbarda a v r. 1953 byl Monty nahrazen Neal Matthewsem.
Přestože už na počátku padesátých let za sebou měli řadu spoluprací na písničkách tehdy už slavných interpretů, pro TV diváky se stali částečně známými poté, co si je do své TV show pozval v roce 1954 Eddy Arnold, a úplně prorazili až v show Elvise Presleyho, který byl jejich velkým obdivovatelem a který je vyzval ke spolupráci spolu se získáním kontraktu pro RCA. Spolupráce pak trvala až do roku 1970.
Elvis Presley netrval na exkluzivitě, co se týče spolupráce s Jordanaires, a tak když mistr odpočíval nebo natáčel písně, které vokální skupinu nevyžadovaly, měli Jordanaires volnou ruku – a nezaháleli – kromě spolupráce s dalšími interprety se pustili i na samostatnou dráhu – a i zde měli úspěch – důkaz, že i u Elvise nebyli jen pouhé křoví.
Po dalších personálních změnách se zejména Neal Matthews projevil jako zdatný aranžér a měli v roce 1957 i velký hit: Four Walls. Úspěch měla i spolupráce s Patsy Cline, která začala o dva roky později.
Zejména v šedesátých letech se Jordanaires prosadili svými vlastními nahrávkami, a to zejména v gospelové oblasti, a stali se nashvillskými stálicemi a inspirovali řadu následovníků. Nezdráhali se i té době pomoci začínajícím interpretům nejen zpěvem, ale i praktickými producentskými či obchodními aktivitami. Tak pomohli třeba Jeanie Frickie.
