Legendou tohoto týdne bude Pan Country, jak říkali Carlu Smithovi. Carl Smith byl jedním z nejpopulárnějších interpretů honky tonk v padesátých letech, ale svou popularitu si udržel až do let sedmdesátých – i tehdy totiž měl nejméně jeden hit ročně na hitparádě, a celkem byl v CTF nejméně 100x. Nesoustředil se ale jen na honky tonk, ale zvládal i country swing či balady a úspěšný byl i v popu. Jeho přínosem, byť zpočátku kritizovaným bylo, že jako jeden z prvních používal ve své doprovodné country skupině bicí a vytrval, dokud tento nástroj v country nezdomácněl.
Carl Smith se narodil v Maynardswille v Tennessee, tedy ve stejném městě, jako Roy Accuff. Toho ostatně měl jako svůj idol, a spolu s ním i Ernesta Tubba a Billa Monroea. Jako teenager se začal učit hrát na kytaru, kterou si koupil za vydělané peníze na brigádě. V 15 letech zpíval v San Franciscu v country kapele lokálního významu a o dva roky později strávil prázdniny prací v rozhlasové stanici v Knoxvillu. Po dokončení vysoké školy nastoupil k námořnictvu USA.
Po návratu z vojny se Carl Smith uplatnil opět v rozhlasové stanici v Knoxvillu, zpravidla hrál na basu. Tam si ale povšimli, že také velmi dobře zpívá, a tak získal svůj první kontrakt pro jiné rádio a firmu WSM v Nashvillu. V Grand Ole Opry poprvé vystoupil v roce 1950. První nahrávací kontrakt přišel v tomtéž roce od firmy Columbia a hned jeho první hit, Lets live a little dosáhl na druhé místo hitparády. I další dvě písně – If teardrops were pennies a Let old mother nature have her way byly podobně úspěšné.
V roce 1950 se Carl Smith také oženil s June Carter, dcerou Maybelle Carter. Poměrně brzy se zase rozvedli, ale jejich dcera, Carlene Carter, se rovněž stala známou country zpěvačkou v sedmdesátých letech. Carl Smith sám měl na 30 hitů během páté dekády minulého století na americkém žebříčku a získal i nějaké role ve westernových filmech. V roce 1957 opouští GOO a vydává se na velké turné po státech a současně se také podruhé žení se zpěvačkou Goldie Hill.
V šedesátých letech měl Carl Smith i svůj vlastní TV pořad jak v americké, tak v kanadské televizi, neumisťoval se už na vrcholcích hitparády, ale spíše v jejím středu, zato však prakticky nepřetržitě, a věnoval se spíše western swingu. Až do roku 1975 vydával pravidelně desky a na konci sedmdesátých let se rozhodl odejít na odpočinek na svou koňskou farmu u Franklinu. Ten ale přerušil natočením nových verzí svých největších hitů na počátku osmdesátých let.
