Legendou bude po delší době opět dvojice, tentokrát ale zahraniční a vpravdě historická. Bratři Ralph a Carter se narodili v roce 1927, respektive 1925. A příznivci bluegrassu už vědí, ostatní alepoň tuší – The Stanley Brothers.
The Stanley Brothers tvoří paralelu k další dvojici – Flatt and Scruggs nebo k Billu Monroeovi – podobně jako oni vycházeli z tradiční mountain music, snažili se zachovat při jejím přenosu „do nížin a měst" autenticitu, jednoduchou formu a vyznění, a to včetně hudebních nástrojů. Osobití byli i ve vokálech – o kytaristovi Carteru Stanleym se tvrdí, že to byl nejlepší hlas v bluegrassu už tím, že písně prožíval zvláštním, osamělým způsobem – když zpíval veselou píseň, zpíval ji smutně. Když zpíval smutnou, zpíval ji ještě smutněji. Bratr Ralph hrál na banjo a svým tenorovým hlasem buď tvořil protiklad, nebo přizvukoval.
Bratři Stanleyovi pocházeli z muzikální rodiny, rodiče hráli na banjo, kytaru a zpívali, a tak k prvnímu vystoupení v rodném městě došlo už v jejich dětství s rodiči. Po dokončení střední školy šli oba bratři do armády – to bylo v období II. sv. války. Po návratu, v roce 1946, bratři zformovali svou první skupinu – The Clinch Mountain Boys. Poměrně brzy se stali v několika rádiích rozhlasovými hvězdami v pořadech věnovaných mountain music – a záhy měli i vlastní program. To vedlo i k podpisu prvního kontraktu s malou firmou Rich R Tone. Svou první nahrávku natočili v roce 1947 a stále vystupovali v nejrůznějších rádiích v Severní Karolině, Louisianě nebo Kentucky – a také se vyvíjeli – od tradičního smyčcového zvuku ke zvuku bluegrassovějšímu, jak už tehdy hrál Bill Monroe.
V roce 1948 podepisují Stanley Brothers smlouvu s Columbia records a během 3 let natáčejí pro tuto firmu 27 nahrávek – skoro všechny se zařadily mezi bluegrassovou klasiku. Jen krátce se v roce 1951 po automobilové nehodě Ralpha odmlčeli, Carter během vynucené pauzy zpíval se skupinou Billa Monroea. V létě 1953 přecházejí k Mercury rec. a u ní v průběhu padesátých let rozvíjejí svou žánrovou pestrost směrem ke gospelům, honkytonk nebo i ke skladbám instrumentálním a skládají i vlastní tvorbu.
V šedesátých letech se Stanley Brothers už stali klasiky, mají svůj vlatní televizní program, uvádějí Swannee River Jamboree a natáčejí desky jak na běžícím pásu. Přesto od roku 1961 trpěli finančními problémy, a tak si nemohli dál dovolit vlastní skupinu. Nadále ale jezdí po estrádách a festivalech jako dvojice. Chybou bylo, že opustili jih USA a zkoušeli štěstí jinde. To je stálo hodně peněz, ale úspěch nejenže nezískali, ale na jihu se na ně i pozapomnělo.
V roce 1966 Carter Stanley vážně onemocněl a 1. 12. 1966 umírá ve věku pouhých 41 let. Ralph obnovil Clinch Mountain Boys a pokračoval v hudební činnosti a nahrával i hodně desek. Zakotven už zůstal v bluegrassu a mountain music.
