Poupata hrají, hosté debužírují Beznadějně vyprodané Městské divadlo v Pardubicích. „Biletářky“ jsou trochu nerudné, že by tu jindy nebýval takový nával? Dnes se však nehraje žádná divadelní klasika v podání nějakého slovutného divadelního sboru – jde o obyčejný folk. Poupata oslavují deset let svého hraní.
Divadlo vypadá tak honosně, jak jen může hlavní divadelní stánek krajského města vypadat. Sedadla jsou polstrovaná červeným sametem, zábradlí je zlacené, zdobené galerie září novotou. Soudě dle klasicky prostořekých průpovídek Víti Troníčka na pódiu, není příliš snadné zde zajistit a hlavně zaplatit večer. V divadle s velkým „D“ však má výroční koncert nesporně svátečnější atmosféru než v nějakém kulturáku.
První část představení je neformální. Opravdu značně neformální, za Poupaty na pódiu posedávají lidé kapele blízcí, kteří jí připíjejí na zdraví červeným vínem a pochutnávají si na jednohubkách. Čas od času se z nich zformuje kapela (Rolničky, Lokálka), která Poupatům popřeje, odevzdá vtipně vymyšlené dary a na chvilku si půjčí mikrofony pro své vlastní hraní. Koncert je „lidový a poklidový“, nálada je uvolněná, od hodujících létají vzduchem vtípky. Oblíbené jsou zejména narážky na situaci v Hradci Králové, který je už týden bez dodávek tepla, zatímco v Pardubicích se topí (z pohledu Hradečáka) o sto šest. V divadle je koneckonců pořádné vedro. Závěry Vaška Součka o dočkání se ohřátí alespoň v krematoriu jsou sice morbidní, ale ve svém věku už si může pan Souček dovolit vtipkovat i na toto téma.
Radek Novák a Zdena Němcová (MAFRA) Ve druhé půli jde už o klasický koncert. Oslavenci na něm představují zbrusu novou zpěvačku, která nahrazuje Šárku Novákovou. Až po dlouhých deseti letech tak Poupata přicházejí o punc skupiny hrající od svého založení beze změny. Usměvavá Zdena Němcová zapadla do sehrané a šlapající kapely překvapivě rychle a hladce. Jak prohlašuje kapelník, její jedinou slabinou je, že se nejmenuje Nováková či Troníčková, což jsou v posledních letech jediná příjmení, která k Poupatům patří. Vzápětí však frontman Troníček naznačuje, že potenciální svatba nové zpěvačky s Pavlem Novákem by v budoucnu kapelu mohla vrátit do zaběhaných kolejí Novák, Nováková, Novák, Troníček, Troníčková, Troníček.
Jelikož Poupata letos vydala desku Mezi černou a bílou, nemůže být koncert beze křtu. O ten se stará trojice kmotrů rozveselených popíjením v první půli, vydavatel Růža, spíkr Souček a sponzor Moudrý. Zátka od vína je vhozena do publika a jejího držitele potěší polité CD. Vašek Souček sonduje, zda je divák platící (ano, je) a následně mu za hromadného smíchu v sále vysekává hlubokou poklonu (fyzickou i slovní, neboť platících diváků si muzikant musí vážit). Pan Souček se poslední dobou nedostává jako spíkr k mikrofonu tak často, ale když už tu příležitost má, show udělat umí.
Vašek Souček připíjí cédéčkem Co bude dál? 11 je hezké číslo s dvěma jedničkami, 12 je vlastně kulatý tucet, 13 je pro leckoho šťastné číslo, 14 už se nějak překlepe a Poupatům bude najednou 15 let. Takový Kamelot oslavil patnáctku megalomansky na brněnském velodromu, tuším, že tam létaly i nějaké helikoptéry… Poupata už by měla pomalu plánovat, kam se v patnácti vrtnou. Což takhle vzít si příklad z místního poloboha Dominika Haška a jeho akce ve Sportovní hale, kde před pár měsíci při velké show ukazoval Stanley cup? Dostála by tu Poupata svému kreditu, že v Pardubicích dokáží vyprodat každý sál?
10 let skupiny Poupata
Východočeské divadlo v Pardubicích
17.11.2002
