Press "Enter" to skip to content

BLAF: TUSTELA

Vydavatel: A Plus Rok vydání: 2002 Žánr: folk Celkový čas: 53:31 Celkové hodnocení: dobré Kontakt na kapelu: www.blaf.cz

„Jsme populární pouze v regionu od Mostů u Jablunkova po Bohumín, kde jsme srozumitelní. V Čechách údajně zpíváme polsky a v Polsku zase česky.“ Takto popisuje skupina Blaf sebe sama na svých internetových stránkách. A má v podstatě pravdu. Pro většinu obyvatel naší republiky bude obsah jejích písní minimálně na první poslech nesrozumitelný. Na druhou stranu právě ve spojení dobře zahrané hudby a vtipných nářečních textů je jistý půvab, který u nás může málokdo jiný nabídnout.

Hudba Blafu vychází z čehosi, co by mohlo konči na „-grass“ (kapela sama používá termín „gorolgrass“). Ovšem tradiční bluegrass nečekejte – banjo (Pavel Sikora), kytara  nebo mandolína (Jan Pazdera), případně housle (Tomáš Tomanek) se mu občas přiblíží, avšak základ zůstává folkrockový: Nepostradatelnými členy skupiny jsou totiž bubeník (Jan Klus) a basista (Robert Kulka). Přiznám se, že bicí mi místy připadají zbytečné (například začátek skladby Moc staro deska, dokud se nepřipojí právě basa). Předpokládám však, že se na muziku Blafu musí celkem dobře tancovat – svižnější kousky mimochodem na albu převažují.

I když Blaf zpívá zásadně v nářečí, neznamená to, že by zůstal zahleděný pouze do svého regionu. Naopak – témata písní jsou doslova globální. Příkladem budiž svižný Australski sen nebo podle mě nejlepší skladba alba, Brisbane. Její text o cestě do Austrálie (z větší části odzpívaný a capella) je prostě bomba! Tady je úryvek: „Z Jabłónkova do Brisbane je dalka / Z Góralie do Klokanie / Tam se nie fuko do fujary / Tam se na didgeridoo duje.“

Z dalších skladeb považuji za hodně povedený smutný příběh lopaty, kterou dělník při odchodu do penze zapomněl ve vysokých pecích (Łopata): „Bo nejlepi na świecie je przi wysokim piecu / W tym nejwiynkszim smrodu a nejwiynkszim hycu.“ V písni Hokej můžete se skupinou zafandit Třinci, s týmž městem se setkáte v dalším hitu s názvem Rohajz (kde se jinak zpívá i o faraónském Egyptě).

Album je plně autorské, jedinou výjimkou jsou Góralia, přetextované Krylovy Jeřabiny. Jsem z té úpravy trošku na rozpacích. Spíš než o coververzi by se dalo mluvit o parodii. Kdo ví, co jí kapela sledovala…

Věřím, že ve svém domovském regionu je Blaf fenoménem. K průniku do ostatních krajů mu brání jazyková bariéra. Jenže když mohou do uší posluchačů proniknout interpreti zpívající anglicky, proč by nemohl jablunkovský Blaf? Vždyť na druhý nebo třetí poslech už začnete tušit, o čem ty písničky jsou. A když se při poslechu budete dívat na texty do vybaveného bookletu, tlumočníka dozajista potřebovat nebudete.

Milan Tesař