Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

ČECHOMOR & JAZ COLEMAN: PROMĚNY

Čechomor je aktuální název skupiny, která si kdysi říkala 1. českomoravská nezávislá hudební společnost a později „pouze“ Českomoravská hudební společnost. Jaz Coleman je Angličan, známý producent, bývalý zpěvák a klávesista novolné skupiny Killing Joke, a také dirigent, který stojí za projekty, jako bylo symfonické zpracování písní The Doors nebo Led Zeppelin. Třetí jméno, které je nutno uvést a které (což je škoda) na obalu CD chybí, je Collegium pražských filharmoniků. Album Proměny tedy společnými silami vytvořili folková skupina, rockový producent a klasický komorní orchestr.

Když řeknu, že repertoár není nový, je to svým způsobem dvojsmysl. Jednak jsou všechny písničky lidové, a tedy prastaré. Nové však není ani to, že se jich ujal Čechomor. Všechny pocházejí ze tří starších alb tohoto souboru. Přesto nehrozí – pokud starší alba Českomoravské hudební společnosti máte všechna doma – že byste poslouchali znovu to, co už dobře znáte. Důvodem, proč stojí za to mít doma i novou desku, jsou nové úpravy všech písniček.

Minulé album Čechomor (Venkow Records, 2000) nabízelo posluchačům živelný folkrock, který se dal zařadit i do škatulky world music. Proměny jsou klidnější, a tudíž folkovější. Toto slovo používám i přesto, že jednotlivé skladby mají mnohem bohatší orchestraci, než je u folkových kapel obvyklé. Folkový je zde například způsob zpěvu: Projev Karla Holase, Franty Černého i Lenky Dusilové coby hosta má daleko jak k silovému rockovému zpěvu, tak k popovému kantilénovému projevu. Zpěv je civilní (řekněme „žalmanovský“) a na tom nic nezmění ani sebehustší les smyčců.

Jakou zde vůbec hraje komorní orchestr úlohu? Především skladby zklidňuje: Z razantních tanečních dupáků se stávají táhlé balady. Typické je to například u Hrušky, což byl původně v podání Čechomoru celkem velký nářez. Na novém albu se skupina sice snaží alespoň o náznaky původní dravosti, avšak bez bicích (které mimochodem absentují na celém albu) to nejde. Výsledek není horší ani lepší – je jiný, podobnější klidnějším úpravám této lidové písně (odkazuji například k albu skupiny Kantoři z roku 1999).

Orchestr si naplno vychutnáte především v dlouhých předehrách. Jindy velmi komerčně jednající vydavatelství Universal (jehož je label Venkow součástí) bylo tentokrát hodně odvážné, když nechalo na začátku alba tříminutový orchestrální úvod, z kterého posluchač nemá šanci poznat, co může čekat od zbytku alba. Vlastní píseň se skutečně rozjíždí až po třech minutách a dvanácti sekundách. Výsledná stopáž skladby je potom téměř sedm a půl minuty. Další tři písničky mají přes šest minut a pouze polovina jich má běžnou „rozhlasovou“ délku (2–4 minuty). Přechody z orchestrální (někdy až pompézní) předehry k samotné písni, která má blíže ke „klasickému“ folku, nejsou nijak drastické. Například ve skladbě Mezi horami je tento přechod (předehra opět trvá více než minutu) velmi zřetelný, avšak nikoli rušivý. Jednotícím faktorem mezi orchestrální a zpívanou částí každé písně jsou především housle. Na tento nástroj, který mistrně ovládá Karel Holas, je posluchač zvyklý ze všech alb i z koncertů Čechomoru. Proto jej nepřekvapí ani smyčcové plochy v předehrách, ani bohatší doprovod pod zpěvem.

Pokud jsem naznačil, že je nové album Čechomoru výrazně klidnější než jeho předchůdce, musím uvést, že na albu existují i výjimky, potvrzující pravidlo. Je to především kratičká píseň Šimbolice, která je i přes účast komorního orchestru oproštěna od zbytečného protahování (netrvá ani dvě minuty) a je dostatečně dravá. Je možná trochu škoda, že se kapela o něco podobného nepokusila i u písně Svatba, jejíž morbidní text s folkpopovým doprovodem příliš neladí. To však není výtka, pouze přání, které nic nemění na kvalitě alba.

Závěrem nemohu než konstatovat, že Čechomor ukázal, že patří mezi špičky naší folkové scény a že tuto scénu v mnohém přesahuje. Spolupráce s rockovým producentem i klasickým souborem jejich úpravám lidových písní jen prospěla. Těším se sice na další „odpichové“ album s bicími, ale Proměny si velmi rád vychutnám opakovaně.

Vydavatel: Venkow Records, a. s.
Rok vydání: 2001
Žánr: folkové úpravy lidových písní
Celkové hodnocení: vynikající


Milan Tesař

Milan Tesař