Press "Enter" to skip to content

FOLKOVÁ RŮŽE ROZKVETLA POOSMÉ12.-14.7.2001, Jindřichův Hradec

Folková růže je snad jediný festival v Česku, který funguje bez jakýchkoli stánků, bez kelímků, bez klobás, bez opilců… Opravdu tu nenajdete nic takového. Každý den zve z pódia na nádvoří zámku konferenciér (a jedna z hlavních duší festivalu vůbec) Milda Vokáč diváky do bezmála stovky restaurací, hospod a hospůdek rozesetých po celém Hradci. Takže dopoledne klídek, pak lehčí oběd (pokaždé jinde), nato odpolední recitály v atriu muzea či kapli přes ulici, poté zase posilnění v hospůdce a jde se na hlavní koncert. Komorní nočníček v kapli supluje nějakou dobrotu před spaním, po které se ale netloustne. Zkrátka, je-li Zahrada maratónem, hodí se k Folkové růži, konající se o týden déle, přirovnání k odpočinku v cíli. Při kvantu letních festivalů je Růže v Hradci jedním z mála, který má svou vlastní tvář a to jak z hlediska programu, tak i prostředí. Kladu si otázku, jestli je jen náhoda, že mohou být tak blízko sobě, časově i geograficky, dva elitní festivaly (ano, tím druhým myslím Prázdniny v Telči). Není v tomhle kraji nějaká pozitivně-folková zóna?

Na Růži můžete každý den úplně ze všeho nejdříve vyrazit do zahrady u třetího zámeckého nádvoří na textařskou dílnu Jirky moravského Brabce. Jak vidíte z obrázku, přecpáno tu evidentně není, i když debata o trochejích či daktylech by mnohým textařům rozhodně neuškodila. Byť současný trend nahrává hlavně muzice a sdělení je trošku stranou, nemyslím, že se za pár let budou erudovaní textaři nacházet jen v nějakých rezervacích.

Po hodince přemýšlení se vydáte do historické části města, konkrétně do muzea. Panuje tu velmi uvolněná nálada, po kytarách umělců se sápají nemluvňata, na prázdných futrálech od kytar si ustýlají jezevčíci. Na pódiu se nachází neobvyklé hudební nástroje i neobvyklí hudebníci – vystupují tu třeba dvě sestry, nějaké Steinovy, ale ani jedna se přímo tak nejmenuje.

Navečer se vrátíte na zámek, kde si hned z kraje večera zasoutěžíte si s Mildou Vokáčem a velkou českomoravskou stavební liškou. Pak si můžete zazpívat s jinou českomoravskou trochu lidovek v rockovém hábitu. Potkáte tu i výběr toho nejlepšího z odpoledního programu, i když někdy je to podívaná přímo Strašlivá. Spíkr Michal Jupp Konečný je velmi dobře naložen a vtipkuje (třebas když publiku vykládá, že nemá obchodnického ducha), načež je pak dobře naložen a vtipkuje i Karel Plíhal. Jen ho prosím vás nefoťte, nemá to rád. Ta moje fotka je vsedě asi ze sedmé řady bez blesku, a podle rčení co nevíš, to tě nepálí jsem Plíhala určitě nenaštval. Na rozdíl od toho pána, který před ním několik minut stál jak trubka a čekal na sekundu „S“ (a lidi za ním čekali, až konečně vypadne).

Nafotil a s lehkou nadsázkou okomentoval David Jirků

David Jirků