Press "Enter" to skip to content

FUNNY FELLOWS: U VESELÉHO CHLAPÍKA

Slovenští Funny Fellows letos už podruhé vystoupili na festivalu Zahrada. Pánové v kostýmech ze začátku 20. století, kteří brilantně hrají na tubu, heligón, trubku, kornet, historické bicí a další ve folku spíše méně obvyklé nástroje, zahradní publikum pokaždé nadchli. Letos jsem se krátce po návratu z Náměště na Hané ptal zúčastněných interpertů, kdo z kolegů se jim na festivalu nejvíce líbil. Funny Fellows v anketě skončili druzí za Zuzanou Navarovou. Mezi těmi, kdo si je oblíbil, je i Pavel Jim Drengubák z Nezmarů, který jim nyní vydává u své firmy Ji-Ho-Music album U veselého chlapíka.

Ačkoli pro mnohé návštěvníky stále platí, že Zahrada je folkový festival, úspěch Funny Fellows svědčí o nepřesnosti této definice. K folku, tak jak jej většina z nás chápe, má totiž tahle parta hodně daleko. Veselí chlapíci z Bratislavy hrají old-time music, tedy směs různých stylů z doby před plus minus sto lety. Některé skladby vám připomenou swingového Ondřeje Havelku (Cushion Foot Stomp nebo slovenská Milá moja premilená moja), avšak ve většině případů jde o jakési pra-country, tedy v podstatě lidovou hudbu amerických bělochů z uvedeného období. Na albu se setkávají skočný kousek importovaný z Irska (Irish Rain), vojenský pochod (Soldiers Joy) a například dvě lidové skladby zahrané pouze na dulcimer (Shady Barlow a Knife). Přirovnal jsem hudbu Funny Fellows ke country. Je to však tvrzení velmi zjednodušující. V dřevní písni King Kong Kitchie, Kitchie se například sóla na banjo (Róbert Neuser) střídají s výstupy klarinetu (Pavol Hoďa) a tuby (Juraj Blaha). Takové prolínání lidových zdrojů s prvky jiných žánrů se nazývá world music, že?

Na albu najdete vedle čtyř instrumentálek 12 zpívaných skladeb s texty v angličtině nebo ve slovenštině. Mateřským jazykem členové kapely zpívají v autorských písních, které jsou psány také v duchu pra-oldies. Jeden foxtrot například pojednává o oficiálu Pružinkovi, který začal pociťovat přibývající kila (na poradě šéfa pod ním rupla židle), a tak si chce pořídit kolo (Kúpim si bicykel). Z autorské dílny Romana Fédera a Richarda Fičora je i titulní píseň U veselého chlapíka, ve které zdání dobové atmosféry navozuje stepující dívčí skupina Hula Girls.

Home On The Range je v bookletu uvedena jako sentimentální kovbojská píseň a na mne opravdu působí jak song z trampského dávnověku. Tklivé sbory v angličtině podbarvuje rytmické drnkání na kytaru a z pocitu, že sedíte u táborového ohně, vás vytrhne až sólo Pavla Hodi na klarinet. Následuje dojemný slovenský recitativ o lásce k rodnému kraji, ve kterém se rodí vinná réva, podbarvený štěbetáním ptáčka (opět Pavol Hoďa). Celé to končí přesvědčivým "Nech brouka žít!"

Vedle amerických vlivů nacházíme na CD i evropské inspirace. Tou nejzřetelnější je coververze letitého foxtrotu Ernesta Genersicha Milá moja premilená moja, který už v roce 1936 nazpíval Milan Muril. Hold francouzskému šansonu vzdávají Funny Fellows úpravou skladby Edith Piaf La vie en rose. Původní text však raději nahradili scatováním.

Pánové z Funny Fellows ovládají velmi dobře své nástroje, v retro stylu jsou jako doma. Nepřebírají jej však s posvátným obdivem, nýbrž s nadsázkou. Tím pádem v jejich podání pozitiva zůstávají na úrovni (sóla na dechové nástroje, celková pohodová atmosféra), to horší (příliš sentimentální texty, přežité sbory) je patřičně zkarikováno. CD U veselého chlapíka je tak možná současnější než leckterý novátorský projekt.

Vydavatel: Ji-Ho-Music
Rok vydání: 2001
Celkové hodnocení: dobré

Autor je redaktorem Radia Proglas a článek je uveřejněn s jeho souhlasem.

Milan Tesař