Příbramská skupina GINEVRA vydala v poměrně krátké době své druhé album. A opět sáhla do daleké hudební historie. Po pesimismu prvního alba Bída zde však už zaznívá přece jen veselejší tón. A to není na novém CD Ginevry jediná novinka …
Na úvod jen připomenu těm, kdo Ginevru neznají, že historické písně až z dob gotiky nepřebírají ani neupravují, ale z gruntu skládají, takže hudební historii nedokumentují, oni ji navozují. V náladě, v příbězích a pověstech.
Nezavazují se přepisem soudobých hudebních tabulatur a textů ani striktně tehdejšími hudebními nástroji. Nejde jim např. o Traxlerovské cizelérství při přepisu žákovské poezie, naopak použitím vlastních a stále více současných hudebních prostředků a postupů nás pomocí našeho soudobého hudebního vnímání a jemných nástrojových aranží lehčeji uvedou do historie, lépe navodí atmosféru příběhu.
Příběh je na albu určující a melodií je dovyprávěn. Ginevra si nedělá nárok na přesnost hudebního ornamentu charakterizujícího třeba gotiku. Historický hudební motiv, kterému vždy uvěříme, je nejprve v čisté a většinou jednoduché hudební lince lehce nanesen a teprve pak rozveden, obohacen, zaranžován a využit. Nejen tento postup je pro Ginevru charakteristický.
To, co z jejich písní vnímáme nejdříve, jsou texty. Opět prostředky ryze současnými vyprávějí historii. Žádné násilné historické transformace jazyka, ale současná čeština, poetická a úsporná. A přesto nás velmi účinně přenese tam, kam Ginevra chce, do příběhů vojenských, loveckých, balad o lásce, v písních kramářských, pijáckých, skočných do tance nebo žertovných. Záleží jen na vás, jak chcete být oklamáni nebo uneseni.
Nejen autorství je to, co nejvíce zdobí nové album Ginevry. Skupina samozřejmě povyrostla i po stránce hudebně instrumentální. To umožňuje realizovat i náročnější aranžmá nástrojů a vokálů. Zkušenost z častého koncertování nejen na prknech Příbramského divadla, ale i na hradech a zámcích Ginevru posílila a dodala jí potřebnou instrumentální jistotu.
CD začíná baladou o zločinu a nenalezení klidu – Červená Lhota. Až spoře textové vyprávění smutného příběhu nás jakoby vyzývá: dovyprávějte si to sami! V pijácké Písni starého mládence je líčen příběh o zmeškání vlastní svatby kvůli žízni a vínu.Zeman je píseň do tance a zpěvu a žertovná o lásce je píseň Jenda s "lidovým" refrénem Ach ta láska… Brána je nadzemským zamyšlením o cestě do nebe, následuje rázná rytířská Poslední jelen. Do rána bílého je nadčasová a nejblíže folku a má šanci zlidovět díky jednoduše zapamatovatelnému textu a melodii. Příběh Paní z Jedle je o zločinu a odplatě, Zvon o nadčasové nutnosti neustále bít na poplach v ohrožení světa a lidí. Po cikánské Dřív než oči zavřeš následuje zamyšlení písně Žoldák, strašidelná o strašidlech Půlnoční rej a Zpověď. Album uzavírá stejnojmenná … tak do plnejch džbánů.
Největší zásluhy o nové album má určitě duše i motor Ginevry, autor většiny písní – Václav Plecitý. On se pravděpodobně nejvíc podílí na tom, že druhé album Ginevry "… tak do plnejch džbánů" se vám bude určitě líbit.
A protože toto CD bylo vydáno "ve vlastním" vydavatelství Ginevra music, bude se vám trochu hůře shánět. Ale stačí kliknout na stejnojmenné internetové stránky skupiny a zbytek se tam dozvíte.
… tak do plnejch džbánů
GINEVRA 2002
1.Červená Lhota, 2.Píseň starého mládence, 3.Zeman, 4.Jenda, 5.Brána, 6.Poslední jelen, 7.Do rána bílého, 8.Paní z Jedle, 9.Zvon, 10.Dřív než oči zavřeš, 11.Žoldák, 12.Půlnoční rej, 13.Zpověď, 14.Do plnejch džbánů
celkový čas 45:30
Hraje a zpívá GINEVRA:
Vašek Plecitý, Jana Handlová, Milan Černohorský, Romana Plecitá, Martin Skála, Eva Čechová
