Press "Enter" to skip to content

IVA BITTOVÁ ČIKORI

Přibližně před rokem měli diváci v paláci Akropolis v Praze možnost sledovat strhující představení Ivy Bittové a jejího doprovodného seskupení ČIKORI. Tehdy byly na programu skladby z dvojalba BÍLÉ INFERNO [Indies 1997]. A pokud skalní příznivci a znalci už Bílé inferno po dřívějším sólovém vystupování frontmanky skupiny považovali za dosažené maximum možného, pak CD IVA BITTOVÁ ČIKORI zřetelně ukazuje, jak jsou veškerá omezení v hudbě nadbytečná.

A jak už naznačilo i Bílé inferno, je nové CD projektem veskrze společným. Jak autorsky, tak instrumentálně. Hlas Ivy přechází do houslí i zpět, přebírají ho další muzikanti Čikori do svých nástrojů, nerozmělňují ho, ale vedou dál, často překvapivě jinam, do nových prostor a prožitků. Nejprve začneme vnímat kytaru Vladimíra Václavka, často vás ukolébá v monotónních pasážích, a do toho se teskně vplíží trumpeta Františka Kučery. Překvapující je též rytmická sekce kapely, kontrabas Jaromíra Honzáka a oproti Infernu jsou novým prvkem bicí Miloše Dvořáčka. Rytmus je tedy dalším přínosem Čikori, předpokládám, že většina melodicko rytmických nápadů je od Vladimíra Václavka a klasické bicí možná na Infernu chyběly. A kolem této hudební kulisy krouží housle i hlas Ivy Bittové.

Na první poslech Čikori jakoby vychází z moderního jazzu, ale další takty skladeb vás skoro vždy ubezpečí, že veškeré hudební škatulkování je ošidné a zbytečné: přes folklórní prvky, tradičně expresivní výrazivo zpěvačky a zpět k jazzu. Po hlubším pozorování lehce objevíte hudební pasáže, které jsou vlastní i rocku, folku a dalším proudům.

Hudba CD je hlavní a určitě dominantní hostinou. To však neznamená, že skladby nemají výrazné texty. Většinu z nich napsal Karek David, po jednom Barbora Kališová a Vladimír Václavek. Celkově dokreslují poněkud pochmurnou lyrickou náladu CD a rozhodně nepostrádají sílu a expresivitu: …Za průhlednou solí zdí míhá se v objetí/v pohybech zpátečních plameny… (Křídla), …až na podzim opadá/z bílých kostí maso tvé/kámen zasaď dorůstá/skála v trní krvavé … trochu smíchu/slzí víc … v srdci míchej/v srdci vař/přání dej/nahé tělo spař… (Přání).

CD je ve velmi strohém, futuristicky laděném přebalu s nezvyklým minimem doprovodných informací. Disk samotný neobsahuje krom barvy nebe žádný text. Za citelný nedostatek však považuji absenci přepisu textů skladeb. Často jsem některým textovým místům porozuměl až po několikanásobném přehrání, některým vůbec ne. A proto je pro posluchače škoda, že nemohou do přepisu textu nahlédnout. Dojem by byl ještě hlubší.

O CD IVA BITTOVÁ ČIKORI je nesnadné, možná nadbytečné cokoliv psát. A poslechnout si ho může být i nebezpečné. Je to jako droga. Zkuste sami. Tedy – pokud chcete.

1. Kočka (Bez tónů znějí zvony rozhoupané) 6:10, 2. Mravenčí síla (Že stále prší svrchu dolů, že stále tiskne, své pěsti plné vody) 5:02, 3. Křídla (Pojď splývat jako dým, než jedním mžikem rozptýlí, vše tvých řas křídla motýlí) 9:28, 4. Jungle 2:42, 5. Přání (Trochu smíchu slzí víc) 5:11, 6. První 5:36, 7. Polykačka nožů (Jsem polykačka nožů, plivám plameny, nestůj tak blizoučko mě) 6:56, 8. Zapískej (Nelze vejít s prachem na střevících, ani odejít) 8:07, 9. Kazu 2:13.
Celkový čas 51:24

Iva Bittová – housle, zpěv, kazu, Vladimír Václavek – akustická kytara, František Kučera – trumpeta, křídlovka, Jaromír Honzák – kontrabas, Miloš Dvořáček – bicí, perkuse

Vyšlo v INDIES RECORDS 3. září 2001
Zvuková režie Ivo Viktorin
Nahráno živě v květnu 2001

Josef Vančura




















Josef Vančura