Tři bratři, Marek, Kryštof a David Ebenové, vydali své třetí CD, do třetice všeho dobrého po dlouhé, sedmileté odmlce. Masivní reklamní kampaň, která vydání desky provází, včetně plánované koncertní šňůry, to vše mělo možná varovat. Příkladů zahozených šancí u těch mediálně slavných se vždy najde dost. Z pochybností, zda Markovi Ebenovi stačí, když mu desku prodá jeho jméno, vás CD Já na tom dělám vyvede hned na první poslech.
Na CD je 14 skladeb, většina od Marka Ebena – pouze text Sonetu 57 a 66 je od Williama Shakespeara. Známý ebenovský sound s Kryštofovým klavírem a Davidovým zádumčivým klarinetem nebo sopránsaxofonem je tentokrát obohacen o rockovou rytmickou sekci z Mišíkových Etc.: Pavel Skála (kytara), Jiří Veselý (baskytara), Jiří Zelenka (bicí). Jazzové skladby doprovází na kontrabas Jaromír Honzák. Mezi zpěváky nalezneme též zajímavé hosty, ale popořádku.
Úvodní rocková Já na tom dělám je o stálém stresu, když se přes velikou snahu nedaří: Já na tom dělám/ já na tom makám/ a ono ne a ne a ne…/ Někdo zaklepal/ u našich dveří / Ňáký frajeři/ divný frajeři/ Jestli můžou dál/ jenom na chvíli/ že by si rádi promluvili./ Následující nohavicovsky laděná Nikdo to nebere je asi největším hitem CD. Úvodní verš Ještě se svítí/ a ještě teče voda/ Kdo odpoví ti/ a kdo ti ruku podá… postupně graduje novými myšlenkami Sníh poletuje/ Ta zima konce nemá/ A králům ujel/ přímý spoj do Betléma… Z pohodové melodie nás okamžitě vytrhne další skladba o beznaději a depresi – Hotely. Je zpívaná s ironickým odstupem, a to jí ještě dodává na bizardnosti. Prvním hostem na CD je Iva Bittová, která něžným hláskem zpívá píseň Vidíš, vidíš. Chvíle, kdy můžete slyšet Bittovou zpívat celou píseň "klasicky", jsou poměrně vzácné a zde si s Markovým textem jakoby lehce pohrává.
Následuje burleska Ples masek o přetvářce a píseň Na růžích ustláno, kde se Marek vyznává ze svého vztahu k životu, ale činí tak úspornými a přesnými prostředky, napřed vymazávajícími sentiment a jiné neduhy, které tak často toto téma doprovázejí. V písni z nikdy nehrané hry Caligula Senecte, pomoz hostuje Jiří Bartoška v roli proroka a svůj part recituje pěkně znuděně, ospale a otráveně. Pohodová O filmových milovnících je střídána ostře říznutou písní Sprostý chlap ze hry Vosková figura zpívanou hezky a drsně Jiřím Schmitzerem. Markova záliba zhudebňovat Shakespearovy sonety je známa z minula, zde si však vybral texty, které jakoby byly napsány teď a o nás. Týká se to obou Sonetů, 57 i 66.
Zajímavým místem alba je píseň Trampská. Na první poslech vás napadne, že jde o ironii na Nedvědova Trampa. Podoba je jasná, pouhá parodie textových prázdnot obdobných dílek by asi byla pro Marka málo. Ironizuje povrchnost a namlouvání si jakéhosi samozřejmého krásného, popichuje trampy, kterým postačí, že všechno je " tak, prostě tak, tak ňák." Něva je píseň o nesvobodě: Něco tu zamrzlo na obloze/ a mlha je tolik hustá/ jako ti úhoři tak uboze/ špulíme ústa. Pražáky a mladé, co jsou prostě cool, si Marek bere na paškál v písni Je to takové … Zpívá to "současnou pražštinou", kterou k samé dokonalosti dovedli současní náctiletí. Spolu s filosofií: Když si vezmeš blbý boty/ k tomu blbý džíny/ navrch blbej mobil/ tak jseš out.
Album Já na tom dělám je excelentní Markovými texty a tentokrát i hudbou. Ta sice nepřináší nic nového, ale svou precizností a instrumentací dělá z CD patrně největší událost tohoto roku nejen ve folku, ale napříč všemi spřátelenými hudebními směry.
CD je opatřeno poměrně výpravným bookletem, mnoha informacemi a texty všech písní a taky protektem proti kopírování.
Já na tom dělám, Bratři Ebenové
1. Já na tom dělám (3:00), 2. Nikdo to nebere (3:24), 3. Hotely (2:59), 4. Vidíš, vidíš (3:38), 5. Masky (2:11), 6. Na růžích ustláno (3:21), 7. Senecte, pomoz (4:28), 8. O filmových milovnících (2:34), 9. Sprostý chlap (2:36), 10. Sonet 57 (2:40), 11. Trampská (3:53), 12. Něva (3:08), 13. Je to takové… (3:42), 14. Sonet 66 (5:07)
