Press "Enter" to skip to content

JAKÉ BUDOU PARDUBICKÉ SVOJŠICE?

Jsem si jista, že Slunovratu dnes, kdy je festivalů podobajících se jako vejce vejci přehršel, očistná lázeň může jen prospět. Loni diváků citelně ubylo – koho neodradila cena za vstupenku, toho odradila právě špatná doprava – ani kyvadlovka nefungovala tak, jak by měla. A dorazit do Pardubic se zpožděním, s vyhlídkou až na první ranní vlak? To obnáší jediné – soustředit se, aby člověk neusnul. Podivných individuí se potácí po pardubickém nádraží dost a doby, kdy byla hala pokrytá celtami s čekajícími trempíky, už jsou dávno pryč. Přiznám se, že vlakem už bych do Svojšic asi nevyrazila – i loni jsem tam jela autem a v noci se vracela domů. Takže když se na to podívám hezky sobecky, z čistě diváckého pohledu, přináší pro mě stěhování jen samé výhody. Doprava do významného železničního uzlu bude pro celou republiku bezproblémová. Hygienická situace může být jedině lepší (těžko narazit v našich zeměpisných šířkách na záchody odpornější těch svojšických). Vegetariáni nebudou muset brát zavděk pouze langoši, jediným to nabízeným bezmasým jídlem (pardubické restaurace jistě folkaře-strávníky rády uvítají), před koncertem si budou moci krátit chvíli posezením v příjemné čajovně. Nebo vyrazit na zámek, projít se po Perštýnském náměstí, podívat se na Zelenou bránu. A v neděli ráno ti, kterým by přírodní romantika přeci jen scházela, mohou vyrazit po turistické značce na Kunětickou horu, prohlédnout si hrad a pak pokračovat do Hradce Králové. (Jen doufejme, že zrovinka v tomto termínu nebude na hradě středověké tržiště pro hlučící dav „hradubických“ rodinek).

Předpokládám také, že ve snaze zabránit zmatkům věnují pořadatelé hodně sil reklamě, kterou (když pominu tu přímo ve Folk a country) většinou zanedbávají. A konečně v souvislosti se změnou místa budou muset nabídnout perfektní program, aby si jednak udrželi pravidelné návštěvníky Svojšic a druhak přilákali nové posluchače z řad místních občanů. Ten pardubický Slunovrat zkrátka bude muset být pětihvězdičkový, aby morousům sebral vítr z plachet. A mít další skvělý festival (ke všemu pouhých dvacet kilometrů od domu), to mi nebude vadit ani trochu.

A kdo ví, časem se možná stane plovárnové folkování fenoménem východních Čech. Ústeckoorlický festival Muzikanti na hřišti se před lety přemístil z fotbalového stadionu na opodál stojící koupaliště, v názvu stačilo jen zaměnit hřiště za plovárnu. Diváků po této změně citelně ubylo, ale zdálo se mi, že ubyli právě ti připití řvouni. Atmosféra na menším plácku bývá úžasná. Vždycky se však jezdilo (a doufám, že ještě jezdit bude!!!) ne na Muzikanty (na hřišti/na plovárně), ale na Janouškovo Ústí. Stejně tak doufám, že tato změna „pročistí“ i řady svojšických diváků a do Pardubic dorazí jen ti, které v první řadě zajímá muzika. Ono to vlastně vůbec není špatná taktika. Notoričtí opilci, kteří pendlují mezi stánky a dolní hospodou, jsou naučeni, že druhý víkend v červnu jedou do Svojšic. Tak víte co? Neříkejte jim o tom stěhování. Jim muzika scházet nebude a nám potácející se křiklouni také ne…

Lucka Jirků

Lucka Jirků