Press "Enter" to skip to content

JARRETSHOW

Křty desek bývají pojaty všelijak. Někdo uspořádá křtící koncertní šňůru, jiný křtí své album na akždém koncertě celý rok. Liberecký Jarret křtil své druhé samostatné album „Unikat“ pouze jednou. Ale pro mě to byl koncert roku.

Michal Němec – foto z www.jarret.cz Už když jsme vešli do předsáli v Lidových sadech, bylo jasné, že půjde o velkou věc. Na pokladně ani jeden volný lístek, hlava na hlavě a ve vzduchu nepopsatelné zvláštní napětí.

Když pořadatelé začali vpouštět do sálu, pocit nevšední akce narůstal. V sále bylo zadýmeno, na pódiu kvalitní zvuková aparatura Jakuba Lise (můžu rovnou prozradit, že zvuk byl perfektní) a světelný park, jaký se na folkových koncertech hned tak nevidí.

Začalo se, jak už to u podobných akcí bývá, o trošku později, ale pak už to nabralo pěkné obrátky. Marek Štulír uvedl kapelu, ke které slovo „předkapela“ nebo „předskokan“ prostě nesedí. Tou kapelou byla JABLKOŇ. Tuhle kapelu jsem doposud znal jen z rádií a moc mě jejich muzika nebrala. Ovšem na pódiu mě Michal Němec se svým kolektivem naprosto dostal. A to nejen muzikou (ta je samozřejmě stejná, jako na cédéčkách), ale hlavně svým vystupováním. Veškeré ty grimasy, škleby, postoje a další výrazové prostředky, které pan Němec používá, snad ani nelze popsat slovy a opravdu mě mrzí, že na rozdíl od Davida Jirků nejsem vybaven kamerou. A to jsem se ještě nezmínil o průvodním slovu, které JABLKOŇ většinou řadilo na pomezí trampské písně a dalších žánrů.
Takže doporučení číslo 1: Pokud vás JABLKOŇ na CD nebo při poslechu rádia nenadchla, zkuste koncert. Je to zcela jiný zážitek a myslím, že na něj dlouho nezapomenete – tak jako já.

Promítání historicky prvního
vystoupení Jarretu.
Foto z www.jarret.cz Po pauze, kdy se na pódiu drátovalo pro hvězdy večera, nastoupil JARRET a hned v úvodní instrumentálce Bohouš Vašák všem přítomným i nepřítomným uctivě poděkoval. A pak nastala SHOW, jakou jsem na českém folkovém písečku ještě nezažil. Jarreti do nás hustili jednu písničku za druhou, rocková světla celou atmosféru citlivě dokreslovala a pan osvětlovač si zaslouží pochvalu. Nešlo o nějaké blikání do rytmu, ale o podbarvení nálady každé písničky. JARRET nevyvedla z míry ani bručící Bohoušova kytara (který pak střídal kytaru svou, Michalovu a v závěru i půjčenou od Martina Kadlece).

Nebudu tady popisovat jednotlivé skladby, stejně si jejich pořadí nepamatuji. Jen zmíním ty nejzajímavější momenty. Mezi ně rozhodně patřila videoprojekce. Nevím, kde Michal Kadlec video z prvního vystoupení JARRETU sehnal, ale vidět Marka Štulíra hrát na kytaru, stejně tak Michala a okolo nich naprosto jiné lidi, než dnes, už to byl zážitek. A co teprve repertoár!! Už tenkrát měl JARRET nacvičen můj oblíbený kousek – Blues pro první řadu, ale špičkou jejich tehdejšího vystoupení (odhaduji, že to bylo na nějakém kole Porty či jiné soutěže) byli Tři čuníci Jarka Nohavici. Tenhle deset let starý záznam nám všem ukázal, že začátky máme vlastně všichni stejné. Jen těch konců se všichni tak kvalitně nedobereme.

Jarret se sborem. Foto z www.jarret.cz Dalším šokem (příjemným, jak jinak) byl dívčí sbor, který napochodoval krátce po té. A opět mě mrzí, že se tenhle večer nenahrával. JARRET s podbarvením sboru (například v Čarování z prvního CD), to je zase úplně jiný a bojím se, že nezopakovatelný zážitek.

Velmi nevšedně byl pojat i křest samotný. Vždy mi přijde trapný ten okamžik, kdy kapela odkládá nástroje, zve na jeviště kmotry, vedou se proslovy… JARRET nic takového nepodnikl, JARRET byl vystřídán. Uprostřed písničky vtrhli na plac nějací lidé (tuším, že kapela Pohromadě na přehradě, ale ruku do ohně za to nedám), přebrali postupně nástroje od členů JARRETU a píseň dokončili. Mezitím se přihnalo členstvo kapely zpět a nalilo šampaňské, které pak i s kmotry z JABLKONĚ vypili, aniž by polili novorozeně (což pak Michal Němec napravil a téměř ho utopil).
Pak „JARRET REVIVAL BAND“ zahrál ještě Blues pro první řadu ve své úpravě a vypadalo to na konec večera. Ale kdepak, diváci nejen že donesli dorty a upomínkové předměty. Diváci i chtěli přídavky a vynutili si je.

Jarret se po úspěšném křtu podepisuje
fanouškům. Více fotek se k článku
nevešlo, ale najdete je (a ve větším)
na www.jarret.cz Ani po posledním přídavku však ještě nikdo nemusel domů. V přilehlé restauraci už se stavěla aparatura pro skupinu PROFESOR (Beatles revival). Ta zde nejen šťastnému JARRETU hrála až do ranních hodin a zábava pokračovala, JARRETI se podepisovali, popíjelo se, tančilo se, chválilo se. A bylo co! Křest CD Unikat skupiny JARRET se konal 7. 6. 2002 ve velkém sále Lidových sadů a pro mě to byl koncert roku 2002. A to jsem ještě nepsal o hostujícím Honzovi Provazníkovi na foukací harmoniku, o dechové sekci….


Pavel Rada