Press "Enter" to skip to content

LÉTA PÁNĚ 20. ROČNÍK PRÁZDNIN V TELČI

I festivaly mají své životy. Většinou neohrabaně batolecí kroky na začátku, období růstu, vývoje, výměny mléčných zubů, krizí, stěhování… Některým z jejich prapůvodní vizáže zůstává už jen jméno, jiné zase udržují své gro neměnné, ale v hudebním kalendáři je najdete pod odlišným názvem (zřejmě rozvod v rodině). Ročně jich u nás desítky vzniká a desítky končí. Některé ve snaze oslovit co možná nejširší okruh posluchačů sahají (více i méně úspěšně) k multižánrovosti a některé přesáhnou běžný rámec music festivalu a akce se pro své návštěvníky stává způsobem života. I když množné číslo („některé“) u poslední ze jmenovaných variant bude zřejmě chybou. Prázdniny v Telči jsou jen jedny. Letos oslavily úctyhodně kulaté dvacáté výročí!

OBEC I POŘADATEL – ZA JEDEN PROVAZ, JEDNÍM SMĚREM
Telč (zdroj: webhouse.cz/telc_folk) Z plakátu ověnčeného klasickými domečky se (kromě programu, ke kterému se ještě vrátím) dozvíte jméno pořadatele – Milan Medvěd Kolář, a co stojí za povšimnutí – „ve spolupráci s městem Telč a Státním zámkem Telč“. Ne všude se podobné akce setkávají s podporou obce. Tady spolupráce, jak je vidět, funguje ku prospěchu obou stran. Město v období 26. 7. – 11. 8. ožívá čilým turistickým ruchem, který s sebou přináší nepochybně i příliv do pokladen živnostníků. Každý den v dopoledních hodinách si mohou zájemci o volňáska na večerní koncert lístek zasloužit drobnými pracemi na zvelebování města… Styčných bodů spolupráce je určitě více, ale protože všechno funguje tak dobře, jak se to děje, běžný návštěvník je nepostřehne.

KUDY ZA HRANIČNÍ ČÁRU FESTIVALU?
Na začátku jsem psala, že akce přerůstá rámec folkového festivalu, vysvětlím ve kterých rozměrech:

Nepochybně to jsou DIVADLA, divadýlka, kejklíři a mimové. V Prázdninovém menu jsem napočítala 13 vystoupení. Milovníci scénického umění si letos rozhodně přišli na své. Vedle hvězdného divadla Skep (Besídka 2002) na zámeckém nádvoří, bylo k vidění třeba výborné, žánrově rozmanité (loutky, činohra…) divadlo Kvelb, Dividýlko Slaný nebo slovenské studio pantomimy Kasprzyk. Ty jste mohli potkat na Kocouří scéně nebo Nocturnech, kde měly obzvlášť atmosféru.

VÝSTAVY – v průběhu Prázdnin v Telči bylo ve městě otevřeno 17 rozmanitých výstavních expozic. Ke spatření byly třeba obrazy Jana Křena, keramika (Klapetkovi), fotografie různých autorů, fuchsie, bonsaje, projekt Zmizelí sousedé, zaměřený na židovské rodiny zmizelé během 2. světové války, obrazy ze sušených květin, knihařské parodie…

I z Vysočiny může být blízko kamkoli do světa a naopak, odkudkoli může být blízko na Prázdniny v Telči. Od 10 – 20 hodin bylo v prostorech školy zdarma! k dispozici 8 počítačů (zapůjčených firmou LYNX) připojených vysokorychlostní linkou k INTERNETu (poskytly firmy Cora a M-Soft). Zájem o „židli“ u počítače, byl opravdu velký, už od 9:45 se před dveřmi začínala tvořit fronta. Pravdou je, že nejvíce této možnosti využívaly děti školního věku, ale výjimku netvořili ani podnikatelé, kteří si o dovolené přišli v klidu vyřídit korespondenci.

A nejen to! Koncerty na nádvoří zámku (kromě Karla Plíhala) a některá Nocturna a Kocouři běželi v přímém přenosu na internetových stránkách Prázdnin v Telči. Sestřih ze tří kamer s prolínáním jednotlivých záběrů je velmi „koukatelný“, přesvědčit se o tom můžete na stránkách – Internet v Telči, kde jsou záznamy k shlédnutí. Stránky mají zbrusu nový, velmi pěkný a přehledný design Ondry Koláře a najdete na nich i letošní zpravodaje (ve formátu PDF). On line běžel na těchto stránkách také záběr náměstí Telče snímaný z kostelní věže. V nočních hodinách byl pohled z ptačí perspektivy na osvětlená podloubí zvláště působivý.

I toto je Telč (zdroj: webhouse.cz/telc_folk) Během sedmnácti dnů jste se na Prázdninách v Telči mohli i lecčemus přiučit. Pro zručné i ménězručně byly připraveny DÍLNY drátkování, slámování, samplování, dřevořezbářská, malování mandal, technika mimu, dílny lepení plakátů se ujal sám Milan Medvěd Kolář, veliký zájem bylo o dílnu batikování, zajímavá byla dílna střihu videa, první doteky pantomimy Miro Kasprzyka i dílna vázání kytic. Napočítala jsem jich 11.

Jedete-li na Prázdniny, neznamená to, že po čas strávený v Telči musí vaše tělesná schránka zahálet. Co se týče SPORTovního vyžití, kdokoli měl možnost přihlásit se do dvou volejbalových turnajů, na břehu rybníka Roštýn se konalo klání fotbalové, přímo na náměstí funguje půjčovna kol, každoročně zde v termínu Prázdnin startuje běh Terryho Foxe…

Telč byla prohlášena městem šťastných lásek. Při počtu mladých lidí, kteří do tohoto romantického městečka o Prázdninách zavítají, se není ani čemu divit. Dokonce byla založena inventární kniha svazků uzavřených zaviněním této akce. Letošní novinkou byla foto-soutěž Miss a Missák Telč 2002, každý den nosila tento titul nová tvář.

Už jsme si zvykli, že akce mívají svůj tištěný ZPRAVODAJ. Na Prázdninách v Telči vychází každý den nové číslo zpravující o aktuálním dění. Bez mučení se přiznám, že jsem byla v redakčním týmu tohoto plátku (společně s Honzu a Magdou Hučínovými, Ondrou a Vojtou Kolářem…), z vnitřního dění prozradím pár pikantností: po několika peripetiích s elektronikou jsme nabyli přesvědčení, že složitost lidské duše se ani v nejmenším nemůže porovnávat s komplikovaností osobnosti stroje. Stačí drátek, šroubek nebo kostrbaté písmenko… mikrospínač nesepne… a makroproblém je na světě, k tomu všemu hrálo v místnosti redakce Zpravodaje většinou techno, či jakási hudba z Marsu (moje nervy!). Každá kopie je originál – se stalo velice brzy naším heslem, podobně jako „Delete me“ – které nám kopírka opakovaně přikládala jako písemnou žádost ke každému tištěnému listu. Zpravodaj na cestě = důvod k oslavě! Létající talíř – nejpotřebnější předmět redaktora.

VELKOPLOŠNÁ PROJEKCE filmů Kytice a Rok ďábla na náměstí byla vkusným zpestřením a skvělou podívanou.

Jméno Mirka Kovaříka má mnohý z nás spojené s Václavem Hrabětem, Kainarem… zkrátka s POEZIÍ. Osobně ho víc než za recitátora považuji za vypravěče. Tentokrát jsme se kromě jeho klasiky dočkali i představení nové tváře, básníka Radka Malého.

KDO TO VŠECHNO VYMÝŠLÍ, CHYSTÁ, PŘIPRAVUJE, REALIZUJE ?
Hybnou silou, studnicí nápadů a hlavním protagonistou je Milan Medvěd Kolář. O spolupráci s městem a Státním zámkem v Telči jsem se už zmínila, ale bez početného pořadatelského týmu by akce takových rozměrů realizovat nešla. Ten tady tvoří poměrně stabilní sestava nadšenců, kteří akci vzali za svou a jezdí sem pravidelně každým rokem, podobně jako na letní prázdninový tábor.

V RYTMU PRÁZDNIN!
Nádvoří zámku (zdroj: webhouse.cz/telc_folk) Teď se dostávám k tomu, co je samozřejmě neodmyslitelnou částí Prázdnin v Telči – MUZIKA. Každý den byl něčím výjimečný a zasloužil by si samostatnou reportáž. Každá scéna měla svoji vlastní atmosféru, každý interpret si našel svoje posluchače (nebo posluchači interpreta). Nebylo výjimkou, že jste členy kapel potkávali na koncertech i jako diváky, málo kdo odolal, aby se pár dní nezdržel. Pokud jsem dobře počítala, vystřídalo se na Prázdninách v Telči 89 hudebních těles – dají-li se takto pojmenovat. Projdu alespoň den po dni heslovitě podle článků ve zpravodajích:

• zahajovací – Zahajovali jsme v pátek 26. 7. v duchu filmu „Až přijde kocour“. Toho nakonec přivezla kapela Funny Fellows, společně s ní a Zatrestbandandem jsme pak oslavili 20. narozeniny Prázdnin v Telči bohatým rautem a ohňostrojem.

• nezmarný – Nezmarné léto v Telči s kým jiným, než s Nezmary, Jiřím a Zdeňkou Tichotovými…

• rozmarný – Prázdninová romance s písničkáři Karlem Diepoldem a Karlem Plíhalem…

• vysmátý – Poetické léto s Hrabětem, Kovaříkem, Žalmanem a Jeronýmem Lešnerem. Zelené Peří s Lunovisem…

• deštivý – Spravedlnost aneb o počasí s právníkem Ivem Jahelkou. Pod deštníkem jste toho dne mohli potkat také Vojtu Zíchu, Devítku nebo Ivo Cicvárka se skupinou OKO…

• pálivá byla po dešti hvězdná středa v Telči s Žofií Kabelkovou, Zuzanou Navarovou se skupinou Koa, Janem Matějem Rakem, Martinou Trchovou, Tomášem Zeno Václavíkem…

• delete me – (pokud nevíte proč, jistě jste přeskočili kapitolu – ZPRAVODAJ) – čistě pánská jízda s Kamelotem, Copem, Petr Bende bandem, Vaškem Koubkem, Slávkem Klecandrem…

• vzpomínkový – Tři nezvyklé návraty –Jaroslava Matěje Matějů na Trojplošníku snů, Slávka Janouška a Braxy. Ten den ještě skupina Kaluže, Ty Syčáci…

• medový – Jó, to jó (J+J+J) = Jablkoň + (naši miláčkové) Jarret + Jaroslav Svěcený a k tomu ještě legendární bluesman Pepa Streichl…

• rozletěný – rozlétli jsme se nedělí od KK bandu přes Chesed až nad Javory…

• keltský – Třikrát nej – Czeltic, Jauvajs, Honza Hrubý & Kukulín…

• folklórní – spíše skoro folklórní úterý s Hradišťanem, Natalikou a Bokomarou, Vladivírem Mertou a Janou Lewitovou

• country – dáma středa hostila Roberta Křesťana s Malinabandem, Wabiho Daňka a legendu americké country Charlieho McCoye…

• protančili jsme se čtvrtkem s Terne Čhave a Idou Kelarovou až k úsměvnému nocturnu se Stáňou a Janem Žambochovými a Jaroslavem Urbánkem…

• nejneobhospodařovávatelnější byl pátek, a to od Sklepa (divadla) až po zahradu, kam jsme si vyšli za Radůzou…

• předposlední večer jsme mohli zatleskat skorodomácímu Cimbal Classicu, Stráníkům a Ginevře.

• rozlučkový s 20. ročíkem Prázdnin v Telči byl dlouhý koncert Jarka Nohavici. Kdo byl, určitě dlouho nezapomene…

Když se tak ohlížím zpátky, na co jsem všechno ještě zapomněla, není toho zrovna málo. Třeba to, že městem každý den o půlnoci chodila Bílá paní, a kdo poskládal větu ze slov, která měla při sobě, mohl získat cenný lístek na vyprodané divadlo Sklep… nebo, že v Telči pečou určitě nejlepší koláče na světě… nebo na organizované přepadení historického parního vlaku skupinou Al Kajda… nebo na chodníčky vyznačené svíčkami, které vás zavedly na noční koncerty… nebo na sejšnové hloučky v podloubí, které hrály s vytrvalostí přespolního běžce každý den až do rána… nebo na to, jak do stánku s informacemi chodil jeden urputný zájemce o lístky na koncert každý den a pokaždé se představoval jiným jménem… nebo na vášnivé hráče pokeru pod svíčkou u kašny na náměstí… nebo na všemi otvory čadící kamna na scéně v Seminářské zahradě… a určitě ještě na spoustu dalších věcí. Chcete-li vědět vše, nezbývá vám, než si to příští rok do Prázdnin v Telči zajet prožít.

Alena Kučerová