Press "Enter" to skip to content

Michal Ďábel (MICHAL BRAXATORIS a BAFALO – Žena ďábel)Opravená verze

To CD jsem možná tak trochu ukradl, a tak až dodatečně jsem zjistil, že píšu povídání o něčem, co už za týden bude překonáno deskou novou. Ale v každém případě si nemůžu dojmy z CD nechat pro sebe, i když popisuji už dávno objevené – nahrávky byly pořízeny v letech 1997 – 1999, tolik mě ta deska překvapila a stále překvapuje. Časové rozpětí naznačuje, že písničky jsou stavěny do konfrontace nejen s nároky publika, ale i s měřítkem času. Leckterý interpret se ke svým věcem, starým dva tři roky třeba ani nehlásí. Braxovy nahrávky ale nezestárly – nedá se říci, že by zrály, nebo že by tenkrát byly tak novátorské, že bych z nich byl potěšen až dnes a tenkrát si jich nevšiml. To ne. Ony jsou vesměs postavené na tradičních základech, snad nejvíce je znát vliv irské muziky nebo blues – nejen v instrumentaci a melodiích, ale v celé filosofii té muziky – a to tam o Irsku není snad ani jednou zmínka (zato o Skotsku ano). Ze všeho nejdřív vás zaujme banjo (Petr Vošta), jen o chvíli později zjistíte, že i harmoniky jsou skvěle výrazné (Karel Slavík) a do třetice se budete kochat Braxovým zpěvem – nejprve jen technikou a výrazem, teprve při druhém poslechu vám Braxa dovolí soustředit se na texty. Jen pro srovnání, kdysi jsem cosi psal o chraptivých hlasech a umění je používat – no a tady je přesně ten protipól – Braxa svůj hlas plně zvládá, jakýkoliv rejstřík má plně pod kontrolou a je to promyšlený výraz – ne z nouze ctnost, jak se mi u některých jiných, zdánlivě drsných hlasů jeví. Texty jsou na první poslech plné abstraktních obrazů, teprve o něco později zjistíte, že to může být klidně i o vás – nebo že byste chtěli, abyste popisované také zažili a dovedli se s tím takhle vypořádat. A není to jen z té dramatické stránky života, hodně veselí a filosofie tam najdete taky. Pokolikáté už to album poslouchám? Poprvé kvůli nástrojům, podruhé kvůli zpěvu, potřetí kvůli slovům a počtvrté kvůli jejich obsahu…. A to zdaleka není konec…

Snad nejvíce jsem si vychutnal hříčku „Bílé myšky“ – provedení i slovník opilce je bez konkurence. Jen o něco méně mě potěšila „… o duši“. Po instrumentální stránce kraluje „Žízeň a žal“, ale „… o duši“ a „Scotland“ nezůstávají pozadu. „Dr. Jekyll, Mr. Hyde“ je sice mnohokrát zpracované téma, ale teprve tady mě chytlo hlouběji, než jen jako popis schématického proměňování. Úplně jinde je „Chameleon“ – takhle nějak lze vyjádřit hudbou ono zvíře, představu lidí o něm i jeho transformaci do lidského chápaní a přísloví. To, že nejmenuji ostatní skladby, neznamená, že bych je poslouchal na půl ucha, ale spíš nechávám i vám, abyste si vybrali další oblíbené – a asi to bude jako se mnou: neřeknete si jen, že se vám to tak nějak líbí, ale budete u každé vybrané skladby přesně vědět, proč. I to je důkaz, jak přesně Braxa nejen míří, ale i zasahuje. Že nic není v jeho písničkách samoúčelné, jen pro efekt či natažení stopáže.

Na desce se podílela řada hostů, včetně ovce Lízy (bek vokál v „…o duši“), z muzikantů Bafala musím ještě jmenovat Petra Maršíka, hrajícího na bezpražcové kytary. CD obsahuje 14 skladeb, o celkové délce skoro 45 minut, většinou je autorem muziky i textů Braxa, v jednom případě K. Macálka, v jednom případě jsou autoří zahraniční a v jednom případě je autorem textu F. Stralczynski (Dolů k nám) – a už kvůli téhle skladbě si CD pořiďte, protože Bafalo na obalu píše, že tuto skladbu, v Braxově úpravě, věnovanou autorovi textu, nebude skupina nikdy hrát živě.

No prosím, o co jsem přicházel. Budu se muset vypravit na koncert Bafala, když takováhle atmosféra je na desce, co teprve živě. Je na druhou stranu fakt, že muzika k odpolednímu kafi, rannímu vstávání nebo dopolednímu pracovnímu tempu to moc není – ruší vás, nechce plynout jako kulisa a vynucuje si vaší pozornost, takže ji v rádiích asi moc neuslyšíte. Už proto se vyplatí pozornost téhle desce věnovat. Není to jen muzika o muzice nebo muzikantech. Ale napsat, že je to o životě, mi přijde jako fráze… Nejlépe nedumat a nechat se strhnout – k dalšímu poslechu, k dalšímu prožitku. A ono to asi tak bude i v tom životě.

Michal Braxatoris a Bafalo – Žena ďábel
Už mě to tu nebaví – Čas – Žízeň a žal – Bílý myšky – Kakamilo – No tak půjdem dál – …o duši – Scotland – Dr. Jackyl Mr. Hyde – Chameleon – Jen do mě – Rafičkou hodinek – Žena ďábel – Dolů k nám.

Miloš Keller

Miloš Keller