Na obalu v záplavě různých odstínů modré sedí červeně oděná dívka s bubínkem a asijským vzhledem. V dolní části je vymalovaný nápis „Čmelka“ a vpravo od toho „folk“ a „etnika“. Tak trochu to vypadá jako obrázek kreslený voskovkami do památníčku třináctiletých slečen. To nebude žádný střední folkový proud, řekl jsem si. Přesto jsem si podvědomě začal chystat vzory na srovnávání – Evu Henychovou, Žofii Kabelkovou, Mílu Zíchovou, no prostě české kytarové folkařky. Velké pak bylo mé překvapení, když první písničku nezahájilo žádné sladké vybrnkávání, ale sebevědomý kytarový beglajt k nerozeznání od Karla Kryla.
Jak se otáčely další minuty, velmi rychle jsem pochopil, že tady nemá cenu zůstávat u klasických recenzentských otázek typu „Co sdělují texty? Zpívá čistě a frázuje správně? Jak ovládá nástroj? Jaká je dramaturgie alba? A co booklet?“. Textů, aspoň těch, kterým by český posluchač rozuměl, je na 41 minutách velmi málo, neboť místo normálního zpěvu se po drtivou většinu času ozývají spíše „etnické zvuky“ ve stylu Dálného východu či Jižní Ameriky (možná je to dokonce doopravdy čínsky nebo korejsky nebo jinak, v tom se nevyznám) než slovenština. A k tomu jsou slovenské části na poslech poměrně těžké, jak třeba rozumíte úryvku „vtedy je tvoj / boj so sebou / ako chameleón“? Čmelka neboli Jana Ondrejková ovšem daleko více sděluje svým způsobem zpěvu. Hlas je spíš ostrý a naříkavý než konejšivý, velmi snadno přechází do výšek a je schopen neuvěřitelných efektů (třeba hned v úvodní Na malom ranči). Mistrovství v ovládání hlasu ovšem neznamená, že by instrumentálně byla Čmelka slabší, na kytaře vykouzlí rovněž všelijaké nápady.
O jednotlivých písních či přesněji skladbách nemá smysl mluvit, celé album působí dojmem, že to je jedna velká skladba o několika částech, v níž se příliš nemění tempo ani tónina. I názvy částí jsou podobné a souhlasí s meditativním obsahem desky: například Boj so sebou, Radosť, Odvaha, Skúsenosť, O živote… Nanejvýš závěrečné Pokoj v pohybe se trochu vymyká tím, že v ní uslyšíme bubínky místo kytary.
Poté, co se disk na konci poslední stopy zastavil, jsem si položil otázku, zda ho lze doporučit a komu. Určitě by byl vhodný na vytváření hudebního pozadí v nějaké čajovně, koneckonců třeba možná právě v takových místech Čmelka vystupuje. Naopak na klasický domácí poslech se asi nehodí, snad jen pro zaryté fanoušky meditace a etno, ale možná i pro ně to bude na jeden zátah dlouhé a spíš si vytipují jen některé kousky. Pokud se týká mě, takové album bych si domů nepořídil, přesto bych rád vyhledal něco podobného v odpovídajícím prostředí.
(Na malom ranči – Devavani – Odvaha – Boj so sebou – Radosť – O živote – Skúsenosť – Sen – Makovienka – Šamanka – Pokoj v pohybe, celkový čas 41:04, údaje o vydavateli chybí)
P. S. Dodatečně jsem zjistil, že toto CD skutečně oficiálně vyšlo vlastním nákladem pod jménem Na malom ranči a dá se přímo od Jany Ondrejkové koupit na jejím vystoupení.
