Press "Enter" to skip to content

PÍSNIČKÁŘI SOBOTNÍ

Kolotoč Konkurzu Zahrady uzavřela tuto sobotu v Kuřimi přehlídka osmnácti písničkářů a dvojic, z nichž se rekrutovala jedenáctka postupujících na Zahradu. Nejen dle mého názoru, ale třebas i dle reakcí publika, to bohužel nebyla jedenáctka nejlepších, nicméně o kritériích výběru, která, jak se zdá, letos nebyla pouze hudební, spekulovat nehodlám.

Nádvoří kuřimského zámku Zažil se pojem „kuřimská parta“, což sice na jednu stranu znamená zajímavou spolupráci písničkářů, na rubu mince však může být jednotvárnost a stagnace, když každý rok přijíždějí a hrají skoro ti samí lidé. Letošní Kuřim byla v tomto směru docela přelomem, neb se soutěže neúčastnilo hned několik významných „kuřimáků“ – Ivo Cicvárek, Sestry Steinovy, Žofka Kabelková a stejně jako vloni, i letos chyběl Petr Pololáník. Tím se otevřel větší prostor pro nová jména a těch, s jejichž účastí na Zahradě se počítalo dopředu, nebylo mnoho. Mezi ně oprávněně patřili Jan-Matěj Rak s Šárkou Burešovou či Jeroným Lešner, i když na pódiu nepředvedli mnoho nového. Nevědomky tak trochu odporovali slovům Jirky moravského Brabce, že pokud má mít žánr smysl, musí vznikat nové písně. Předem jistou účast měla evidentně i Jana Bauerová, ačkoliv osobně bych její vystoupení kvalifikoval jako neslané-nemastné. Během jednotvárného bloku této písničkářky jsem přemítal nad tím, jak to, že byla vůbec vybrána do Kuřimi a z překvapení, že postupuje na Zahradu, jsem se neprobral ještě doteď.

Mezi další jména, která se neobjeví na Zahradě poprvé, patří také Jarda Urbánek. Vloni se mezi písničkáři proslavil jako Prenatálek, a tak letos přidal další píseň s gynekologickou tématikou. Stará pravda říká, že opakovaný vtip přestává vtipem být, což se v tomto případě potvrdilo, ale vzápětí se Urbánek dostal zpět do sedla s vánoční písní a zas se bylo čemu smát. I Martina Trchová ví, jaká je atmosféra v Náměšti při soutěži o Krtečka, a jelikož za uplynulý rok zlepšila hru na kytaru a ubyla jí přímá konkurence v podobě Žofie Kabelkové, může letos pomýšlet na zajímavé umístění v diváckém hlasování.

Humor je všeobecně velmi náročnou odrůdou písničkaření, možná však o to vděčnější u publika. V této kategorii zabodoval výtečný kytarista s malebným jménem Jan Žamboch v duu se Stanislavou Brahovou. Doufám, že jejich česko-německá Plísnička byla zvukaři sejmuta bez větších vad na kráse a objeví se na CD, je to lahůdka. Jo, to jsem vlastně zapomněl říci, mixpult obsluhoval tým vydavatelství Indies records a písně byly zaznamenávány za účelem výroby oficiálního CD, které by mělo být už na Zahradě k mání. Zpět k humoru – pěknými slovními hříčkami se uvedl také Petr Sedláček, ač má v repertoáru i vážnější dumky. O humor se pokoušel i Vladimír Čáp, avšak jeho morbidní píseň o pošlém psovi zrovna nebyla vrcholem dne.

Franta Vlček
video (čas 2:18, velikost 6,7 MB) Na úplně jiné notě bylo naladěno expresivní duo Disney band, které jsem vloni viděl poprvé na Folkové růži. Za tu dobu udělalo velký pokrok a pasovalo se na jeden z kuřimských objevů. Zajímavé bylo i slovenské Duo Hups, jehož základ tvoří Peter Kolárik kytarou s bluegrassovými postupy, nad níž je posazen zpěv a housle Evy Safanovičové. Výlety do jiného žánru evokovalo také další duo, Zuzana Rychnová a Petra Libovická. Ačkoliv obě dámy předváděly řekněme klasický folčíček, nezapřela se v druhém hlasu Petry školená operní pěvkyně.

Tímto jsem vyjmenoval a tučně vyznačil všechny postupující aktéry soutěžního odpoledne. Zbylých sedm může nyní teoreticky zpytovat svědomí, co by měli udělat lépe, aby třebas v příštím roce prošli sítem. Teorie se však liší od praxe a například u Marcela Kříže či Franty Vlčka jsem si jist, že by na Zahradu patřili už tak, jak hráli. Marcel Kříž, naprostý samorost, bluesový živel a originál každým coulem, který jakoby vypadl z románu. Franta Vlček, člen písničkářského sdružení Krychle, hledač neobvyklých textových témat a tvůrce krásných slovních hříček… Rozhodnutí poslat tyto dva písničkáře do kytek místo na Zahradu mi přišlo značně nefér, o čemž si koneckonců udělejte svůj názor sami – oba dva si můžete prohlédnout a poslechnout na videu.

David Jirků