Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

PRAŽSKÉ FINÁLE TRAMPSKÉ PORTY 2001

Při následném pohledu na hodinky mi zas bylo ihned jasné, že začátek v žádném případě nestíhám… Ale co, tak jako tak, tahle soutěžní klání bývají dlouhá, řekl jsem si, zabalil tužku a blok, za ruku chytl svou lepší polovičku a nastartoval svou zánovní Škodu 105L.

Do Mlejna jsem přijel hodinu po plánovaném začátku, ale na pódiu byla teprve třetí skupina, takže psát bude rozhodně o čem. Tímto se omlouvám skupinám Pražec a Těžká pohoda za to, že je v následujících řádcích nebudu kritizovat. A teď vzhůru do toho:

P.R.D.I. hrají šlapající „countrybigbít“, který nikoho neurazí. Melodie jsou většinou rychlejší, podložené dobrou rytmikou. Výrazná elektrická kytara a slušný zpěv. Rozhodně zkusím hledat samostatný koncert…
Banalita staví především na výrazné a dobré zpěvačce, muzika je hutná a technicky zvládnutá. Pokus o humor či parodii v písničce „Motorkář“ mi přišel nepovedený, ale to je věc názoru a vkusu. Až teď mě napadá – viděl jsem je na Konkursu Zahrady, ale měli tehdy bonga?… V poslední písničce spolu krutě neladily housle a flétna.
Petřín je typickou doprovodnou skupinou jedné zpěvačky. Hrají velice slušně, ale za vlající (ano, zpěvačka u mikrofonu opravdu doslova vlaje!) zpěvačkou jsou nevýrazní a působí jako najatý band… Písničky jsou spíš o pocitech a náladách.
Jarda Holan – oproti Jindrovi Kejakovi je asi každý písničkář hvězda (ne, neodpustím si to rejpnutí, právě včera jsem ho zas viděl v televizi a z jeho falešného zpěvu mě rozbolel zub), ale upřímně řečeno: přes dobře hranou kytaru, nefalešný zpěv a nevadící texty jsem se… nudil?!
Morgana je skupina „vlastnící“ dvě zpěvačky – jednu dobrou a druhou výbornou. Škoda, že aranže písniček většinou připomínají organizovaný zmatek spíš než melodii a v textech nacházíme takové lahůdky jako „trochu tě zabiju“! Ale pokud si poradí s aranžemi, nejsou písničky nejhorší a na zpěvačkách se tady dá rozhodně stavět.
Nanovo nám na přechodnou dobu přišli o zpěvačku (Blanka Škodová se vdala a odjela na svatební cestu…), ale poradili si s tím s virtuozitou profíků: secvičili trampskou klasiku ve čtyřhlase tak, že by si z nich nejen „Marion“ měli brát příklad. A na zbylé písničky si pozvali zpěvačku záskokovou. Ta rozhodně nezklamala a tak opět především klasika z dílny W+V+J byla skvělá. A práce s dynamikou také na výbornou!!
Jiří Šmidt je příkladem písničkáře, při jehož vystoupení se posluchač 100% nenudí. Dobrá hra na kytaru podtrhuje vtipné a svěží texty, ve kterých se i o takové „banalitě“, jako je jaro, zpívá s neotřelým humorem.
Nostalgie – jak to napsat a neurazit…? Na předkole měli nejspíš (ostatně stejně jako na tomto finále) hodně kamarádů, protože jiný postup než z diváckého hlasování si při trošku soudné porotě nedovedu představit.
Pětník mi udělal radost. Nejen že Honza přestal přehnaně gestikulovat, ale i v projevu se značně zlepšili a jsou na pódiu suverénější. O výborně zaranžovaných hlasech je už skoro zbytečné psát. Lahůdka pro ucho!
Roman Puška Čermák a opět problém většiny písničkářů: Nijak oslnivý zpěv, průměrně hraná kytara bez výraznějšího nápadu… A tak se posluchač zaposlouchá do textu. A ejhle, on je o NIČEM!!
Jauvajs – skupina za celé své soutěžní vystoupení snad ani nepromluvila… V průběhu první písničky mě napadla otázka, zda v irské melodii musí být vždy nějaké nepříjemné tóny. Při druhé písni jsem si odpověděl kladně, a to když zazněla příčná flétna. Celé vystoupení mi přišlo falešně uječené. Dnes jim to prostě nesedlo, slyšel jsem je už zahrát o moc lépe.
Formát – jindy šlapající kapela se v první písničce naprosto rozsypala a vznikl jeden hlasitý (bluegrassový?) zmatek. Do kupy se dali až při závěrečném Tureckém pochodu, který zahráli opravdu bravurně.










A to bylo všechno. Porota se šla radit (zaregistroval jsem Wabiho Daňka, Marka Zavřela, Tonyho Linharta a Helenu Maršálkovou) a na pódium vylezlo zjevení. V (snad) staropražských krojích a šaškovském mundúru se předvedl host večera – Motovidlo a bylo to to nejhorší, co jsem za celý večer slyšel. Radši bez komentáře.

A moji favorité? Tady jsou: Pětník, P.R.D.I. a Morgana. A jak to dopadlo u poroty:
Autorská Porta: Roman Puška Čermák – Hold řekám
Trampská Porta: 3. místo – Jarda Holan * 2. místo – Pětník * 1. místo – P.R.D.I.
A na závěr hlasování diváků: 10. Banalita * 9. P.R.D.I. * 8. Těžká pohoda * 7. Pražec * 6. Nanovo * 5. Morgana * 4. Jauvajs * 3. Roman Puška Čermák (52 bodů) * 2. Pětník (59 bodů) * 1. Nostalgie (157 bodů).


A to je všechno, tádydádydády dá.
Pavel Rada

Pavel Rada