Press "Enter" to skip to content

PROMISKUITNÍ PÍSNIČKÁŘIPísničkáři o Krtečka – sobota 7.7.2001 – Radnice

Pomohu-li si slovy písně Hacker odnaproti soutěžícího Michala Rádla – jsme sami, a přesto se všemi. Písničkáři si navzájem na scéně různě vypomáhali, zvali si hosty ze svých domovských kapel, zkrátka jednalo se o velice živý a neustále se proměňující koncert. Velice milým překvapením bylo množství diváků, které písničkáři zlákali k pobytu na přímém slunci, a hlavně „disciplína“ publika. Na Radnici přišli naprosto skvělí diváci, kteří poslouchali, poslouchali, poslouchali a hlasovat šli vesměs až po poslední soutěžící. To byla věc vcelku nevídaná, v amfiteátru při kapelách lidé hlasují po druhé, třetí kapele, aniž by vyslechli, zda nepřijde něco lepšího, zajímavějšího.

V jednu hodinu přišli na řadu nejprve nesoutěžní slovenští hosté Peter Lachký a Janka Kúdelová. Tyto dva jsem nestihla, protože jsem byla na nutné cestě do „redakce“. Petiarovo poetično však znám z jeho CD V krajine. Budete-li na Prázdninách v Telči, nenechte si P. Lachkého ujít. Na Slovensku je písničkářů pomálu, ale když už jsou, tak opravdu stojí za to.

Po předskokanech už začala samotná soutěž. Nebudu se zabývat tím, co a jak který interpret hraje, jelikož bych jen opakovala to, co už David napsal v reportáži ze Zahrady písničkářů v Kuřimi. Na úvod optimistické písně Davida Vysloužila, potom folklór v podání Dua M+U. A už o sobě sluníčko dává pořádně vědět. Proto i následující Ivo Cicvárek vylézá na podium s legrační čapkou – primárně prý jako ochrana, sekundárně jako detail poutající pozornost, prostředek k ukotvení v pamětích diváků. Dle pravidel soutěže smí hrát maximálně duo. Ivo to řeší šalamounsky – vždy s ním hraje buď Petra Klementová (flétny, v jedné písni i zlehka klávesy) nebo Jana Havlová (violoncello, saxofon) z jeho kapely OKO. A protože na ostatní soutěžící se tato pravidla nevztahují, přidává se na elektrickou kytaru Marcel Kříž, jindy zase Žofie Kabelková zpívá celou Ivovu píseň Nový rok. V součtu se tedy kromě soutěžícího Cicvárka na podiu vystřídají čtyři lidé… V pořadí čtvrtá Jana Bauerová také nechtěla hrát sama a tak si alespoň na poslední píseň přizvala svého spoluhráče z kapely Jitrocel, houslistu Ivana Mezlíka; Jaroslav Urbánek zase čtyři kolegy z kapely Lidumil k vokálnímu doprovodu ve výborné písni Kde domov můj. Urbánkovy písně se tvorbě ostatních kolegů hodně vymykají, žádné sebereflexe a zásadní výpovědi, „jen“ příběhy podané s lehkou nadsázkou a místy dávkou ironie. Nedávno Trampskou portou ověnčený Jeroným Lešner odehrál vše sám, Marcelu Křížovi na oplátku sekundoval Ivo Cicvárek na klávesy… A to už se mi opravdu dělalo ze sluníčko mdlo, takže jsem otupělá odešla do stínu před Radnici na cosi studeného a chvilku tam setrvala. Propásla jsem Martinu Trchovou a první písně Michala Rádla, stejně jako nepříjemný pád konferenciéra Jirky moravského Brabce z pódiových schodů (naštěstí se mu prý nic nestalo). Ale ta přestávka už byla opravdu nutná, stejně tak jako triko s dlouhým rukávem, protože předloktí už mne pěkně pálila. A nikde žádný mrak… Následující Sestry Steinovy jsem si vychutnala, nežensky cynický nadhled v textech se mi vyloženě líbí. V ostrém kontrastu s jejich písničkami bylo potom vystoupení „paralelní dvojice“ Jan-Matěj Rak a Šárka Burešová. Ti dva se střídají, každý hraje svoje věci a Matěj vypomáhá Šárce na kytaru. Jinak jde o dvě osobnosti, které spolu prostě jen sedí na podiu a navzájem se podporují. A konečně závěr odpoledne patřil Žofii Kabelkové, držitelce ocenění Objev roku 2000 v anketě Folk a Country. Podle reakcí diváků se souboj o historicky prvního písničkářského Krtečka měl odehrát právě mezi Žofkou, Ivo Cicvárkem, Sestrami Steinovými a Jardou Urbánkem.

Toto odpoledne i přes to příšerné slunce, ze kterého mne už na kanci parádně bolela hlava, pro mne bylo vrcholem letošní Zahrady. Měla jsem hroznou radost z toho, kolik lidí ta zjevně se formující mladopísničkářská skupina zaujala. Ještě před čtyřmi lety by představa naplnit hlediště (a vlastně i jeviště) při koncertu mladých písničkářů byla nemyslitelná. Hlavní oblastí diváckého zájmu budou sice asi vždycky kapely, ale jak čtvrteční koncert na zámku tak sobotní soutěž ukázaly, že i když nového Nohavicu ani Plíhala nám nahoře ještě neupekli, na těsto zadělali moc pěkně…

Lucka Jirků

Lucka Jirků