Klub se nachází nedaleko Vltavy blízko Palackého náměstí. Ten večer se sešlo odhadem 50 diváků a hlediště bylo slušně zaplněno. Sezení je zde příjemné, neboť se dá sedět u stolů a člověk si nepřipadá jako v kině. Jenom to občerstvení by mohlo být trošku lidovější. Třetinka Plzně za dvacet korun není zrovna málo. Ale lidi přišli stejně hlavně na muziku.
Jako první vystoupila na pódium formace Tempo Di Vlak. Přijeli oplatit návštěvu Magisonu, který si zahrál u nich v Ostravě. První tři písně mi přišly trochu rozpačité. Možná se teprve dolaďoval zvuk. Poté to však rozbalili a jejich vystoupení směrem k závěru silně gradovalo. Kromě vlastní tvorby zazněla i jedna ne moc známá písnička od Wabiho Ryvoly a její instrumentální provedení asi opravdu posouvá tenhle žánr o kousek dál – dalo by se to nazvat zmodernění moderní trampské písně. V zajímavém kabátě byla zahrána i klasika složená před 50. rokem minulého století, kterou si skupina nacvičila na festival trampských písní v Horním Jelení, kde je to jedna z podmínek. Od tý doby jim prý v repertoáru zůstala. Dá-li se to shrnout, hráli většinou v tempu di vlak a ve znamení hoboes. Kdo má tenhle styl rád, určitě si přišel na své.
Po malé přestávce se objevil Magison v nástrojovém složení kontrabas, dvě kytary, foukačka a chrastidla. Zpívají snad úplně všichni. Někdy má sólo ten, jindy onen, a všem to jde velice slušně. Zpěvačku jim určitě závidí nejedna kapela, a to nejen pro hudební kvality. V loňském roce se totiž stala držitelkou titulu Miss Trampské porty. Songy se střídaly v poměru rychlá – pomalá. Osobně mě zaujaly ty svižnější, ale ty druhé se zase mohou hodit někam k ohni. Textová tématika se točila kolem vlaků, dálek, hoboes, ročních období, campů, ohňů, stromů atd. Někdo by proti tomu mohl něco namítat, ale já říkám – proč o tom nezpívat? Kdo jednou obul toulavý boty a vyráží pravidelně na vandry, mi dá určitě za pravdu. Kdo tenhle styl života nezná, tomu asi těžko tahle hudba přiroste k srdci. Kouzlo Magisonu je právě v hudební novosti, barevnosti a originalitě. I když zpívají o podobných věcech jako mnoho jiných trampských kapel, vynikají nad ostatními instrumentální dokonalostí a nápaditostí.
Po skončení koncertu byl naplánován klasický trampský sejšn a snad trval až do rána. O tom však již referovat nemohu, protože jsem se musel odebrat k domovu na periferii Prahy. Do Trojické se však určitě zase někdy vypravím.
