Od vydání posledního živého Jahelkova alba In flagranti (1992) uplynula neobvykle dlouhá doba, aniž by mezitím vydané studiové album Recidiva (1995), pojaté jako jakýsi výběr hitů v nových kabátech, přineslo něco objevného. Naopak, přearanžovanost písní působila dost rozpačitě a vzbuzovala obavy z cesty, kterou se Ivo Jahelka vydal.
Letošní novinka pod názvem Pojízdná soudírna naštěstí veškeré chmurné předtuchy rezolutně zažene s prvními tóny úvodní písně. Účast hostů (Vojta Zícha, Petr Novotný a další) doprovod písní obohacuje a zahušťuje. Aranže v kombinaci s Jahelkovým zpěvem vždy písně příjemně dokreslují a oživují, aniž by však při poslechu rušily. Pěvecký projev podpořený nadprůměrně dobrou artikulací (inu, pracovní nástroj právníkův) je dost výrazný na to, aby posluchačům neuteklo ani slůvko; kdo texty pana doktora Jahelky zná, ví, že přijít o ně by byla škoda: kreativně využitý jazyk odkazující na kramářské písně, neobvyklé rýmy, vtipná přirovnání („když slyší o pojištění, je jak granát odjištěný…“) a hlavně schopnost vystavět zajímavý příběh a nabídnout posluchači kromě „oficiální verze případu“ ještě autorův komentář jako druhou pointu, mnohdy ještě humornější. V důsledku toho i písně postavené na méně zajímavých případech dokážou posluchače vtáhnout do děje.
Prostor mezi písničkami Ivo Jahelka vyplňuje, jak je jeho zvykem, citáty ze spisů a autentickými výroky ze soudních síní. Ze stejného zdroje v podstatě pochází i úvodní píseň alba – Poučení pro účastníky vstupující do jednací síně, která, opět dle tradičního schématu, spolu se závěrečnou písní Usnesení o pravdě a lásce tvoří jakýsi právně-filosofický nepříběhový obal celého alba. Obal alba jako takový stojí taktéž za zmínku – je totiž vtipně pojat jako formulář předvolání svědka k poslechu.
Nikoho asi nepřekvapí, že si toto album Ivo Jahelka vydal sám, stejně jako dvě předchozí. Vzhledem ke stavu distribuční sítě doporučuji zájemcům o toto album obrátit se přímo na JUDr. Jahelku – třeba prostřednictvím jeho stránek na adrese www.ivojahelka.cz. Pojízdná soudírna jistě za pořízení stojí – ostatně, neznám mnoho CD s celkovým časem přes 73 minut kvalitní zábavy.
