Press "Enter" to skip to content

REPORTÁŽ Z JINÉHO SVĚTA

Po nečekané překvapivém a velmi příjemném zážitku z loňska jsem si řekl, že CzechTek 2006 nesmím propást. Za ten rok jsem se trochu připovzdělal v předmětné hudbě, ale i tak jsem zvolil k návštěvě noční čas, v noci z 29. na 30. 7., abych si užil i světelné efekty. A zřejmě jsem zvolil jedinou noc, která proběhla bez komplikací.

Od pátečního rána jsem sledoval vývoj situace, kdeže to tedy bude. Na webech byly mnohdy dezinformace, ale reportáže z rádia a TV o uzavřené D5 byly jasné. Po konzultaci se známými, kteří míří tamtéž, vyrážím okolo 20.00 směr Tachov. Už na dálnici bylo jasné, že jedu dobře. Kdyby nebylo aut technařů, byla by dálnice prázdná. Ale diky tomu byla orientace, na rozdíl od bloudění před rokem, snadná. Za Plzní už jsem technaře přestal předjíždět, zavěsil se za asi pětici aut a spolehlivě jsme dojeli až do obce Mlýnec, která byla orientačním bodem (kdyby se řeklo – je to hned vedle kilometru XX dálnice, bylo by to snažší – louka byla fakt hned vedle D5, takže hlukové námitky byly bezpředmětné). Tady se ukázala příčina odpoledních potíží na D5 – kdyby policisté nechali auta vjet na louku, neparkovala by po asi 3 okolních obcích, kterým věřím, že z toho musely být paf. Je otázkou, zdali polodenní zastavení provozu na D5 se dá vyčíslit jako menší škoda, než vjezd na legálně pronajatou louku. Nicméně okolo 22.00 nalézám ještě regulérní parkovací místo a… začíná pršet. Vyčkávám tedy asi hodinku v autě a pozoruji přijíždějící. Všechna čest, ani jediný klakson, ani jediný problém při vyhýbání se na ucpané okresce i ve vesnici. Možná by někteří „obyčejní" řidiči mohli některé substance dostávat před jízdou na předpis… Celou dobu, bez ohledu na déšť procházejí kolem i pěšáci.

Opět volím stejnou metodu – připojuji se ke skupince asi 10 lidí a jdeme cca 30 minut přes další vesnici a mostek přes dálnici. Veřejná cesta s mostem přes dálnici (soukromý most? blbost) vede až k pozemku, který vypadá celistvě a jednolitě. Jak ostatní majitelé poznají, kdy je to jejich a kdy je to už to pronajaté, fakt nevím. Cestou několik policejních hlídek, které pečlivě dbají, aby neprojelo žádné auto. Ta tedy zaplňují přilehlé okresky. A už jsme tu. Louka je pěkná, rozlehlá, mírně do kopce, orientovaná k dálnici, aby i řidiči z toho něco měli. Mnozí zdraví houkáním a blikáním.

O půlnoci hrálo cca 5 systémů, dalších 5 se přidalo do 2 hodin. Procházím od jednoho k druhému a poslouchám a dívám se. Opět se dostavuje zážitek z kombinace volné přírody, silné techniky a naladění na stejnou (nejen hudební) vlnu (to se ostatně projevilo i nabídkou spolukonzumace zde obvyklé substance, když náhodný poslouchající zjistil, že jen koukám a poslouchám a nic nekonzumuji :-)). Na rozdíl od loňska jsem si už po dvou kolečkách dokázal vybrat „svůj" systém a u něj jsem setrval pak nejdéle. Přestože jsem nevykazoval prakticky žádný z vnějších poznávacích znaků komunity, neměl jsem pocit, že by to ostatním vadilo.

Nezasvěcenému by se mohlo zdát všechno to dunění naprosto stejné a možná i strašidelné, stačí však chvíle pozornosti, a i posluchač z jiného hudebního světa ocení prolínající se rytmické figury, opakující se motivy, práci s basovými rozsahy. Stvořit rytmus je stejně těžké, jako stvořit melodii nebo text. Pravda, sem tam se objevuje i "text" – skandování, rapování či deklamování. Tu a tam nejen v angličtině. A pokud vás hudba nepohltí úplně, stihnete ještě sledovat ostatní, ať už tanečníky, nebo jen naslouchající. I to je zážitek navíc. Pastva pro oči je rovněž – kromě světelných systémů a promítání i žongléři s ohněm – zvláštní, vlastně už kdovíkolikáté spojení nejmodernější techniky a „nejprimitivnějšího", obyčejného ohně. Celková atmosféra je neobyčejně silná a sugestivní, jakkoliv jednotlivé složky samy o sobě ten dojem dělat nemusejí – a tady bude asi příčina nepochopení této kultury určitým okruhem ještěrů a gerontů.

Okolo půl třetí se odpoutávám a vyrážím na cestu zpět. Proud přicházejících naopak sílí a policisté již nejsou tak bdělí a na louku pronikají další auta – osobní i se systémy. Auta už stojí fakt všude. Nacházím Feldu, popojíždím mimo vesnici a ukládám se xpánku. Další den strávím ještě cestami po Plzeňsku.

PS: Další pokračování, resp. ukončení Czechteku jsem sledoval už jen ze sdělovacích prostředků. Máme to jako stát zapotřebí, získat v Evropě takovouhle pověst? Navíc když se zdá, že důvody ukončení budou jen velmi obtížně udržitelné. Zdá se že zde šlo o něco jiného, než o „prosazení zákona". A zatím jistý Krejčíř stále běhá po svobodě.