Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

Fleret střílí Pumkanonem

Vizovický Fleret je ve folkových vodách pojmem. Aby ne, první zkoušku prý Valaši měli v roce 1982. Do současné doby se kapela proměňovala a vyvíjela a vyvíjí se dodnes. Vizovická parta za svou letitou cestu stačila posbírat spoustu úžasných lidí a sepsat a zahrát řadu dnes už legendárních písniček. Jednu chvíli si přibrali Vlastu Redla, aby to byl bigbít, a pak zase moravskou legendu Jarmilku Šulákovou, aby to bylo od srdíčka. Nad vším držel po celá ta dlouhá léta svou ochrannou ruku Zdeněk Hrachový a dodnes tam spolu se Staňou Bartošíkem zůstali. A stali se hvězdami číslo jedna. A napsali a nahráli spoustu dokonalých hitů.

Nyní se do kapely vrátil moravský Ringo Starr Jiří 'Heglas' Hlavnička. Zdeněk ještě zalovil ve vodách o generaci mladších a na zlaté udici si k sobě vytáhl basistu Tomáše Vunderleho a 'folkového Varteckého' Vítka Rokytu. Strávil jsem s nimi celý jeden nádherný večer. Štrngali jsme si jejich orfovicí a když došla, přešli jsme na rum. 'Programem' mě provázel Zdeněk Hrachový.
 
Zdeněk Hrachový - převzato z www.fleretmusic.czZdeňku, Fleret má za sebou spoustu let a hlavně proměn, na kterou tu sestavu dnes nejraději vzpomínáš?

Tak říká se, že nejlepší je vždycky ta poslední sestava. Musím říct, že u nás to zcela jistě platí. Ale každý člověk, který Fleretem prošel, do něj něco přinesl. Ta sestava, která mi byla hodně blízká, byla ta s Kačesem, Davidem Šedivým a Petrem Chrastinou. Taky hodně vzpomínám na nejtvrdší období Fleretu, to hrál na basu Dědek, na škopky Heglas, na kytary Vladan a já se Stáňou. Hrávali jsme tenkrát jako bonusy písně od Black Sabbath, Metalliky, Pearl Jam a dalších. V té době vznikla naše nejtvrdší a má snad nejoblíbenější deska „Z hůry dané". Dnes jsme na tom ale hudebně, instrumentálně ještě líp.

V čem si myslíš, že je tahle formace nejlepší?

Omladila se a přišli skvělí hráči. Po nějaké době se vrátil Heglas, a ten to prostě umí. Neznám situaci, kdy by byl unavený. Je vždycky přesný, a hlavně je to dobrý parťák. No a o mladých ani nemluvě. Díky nim si dnes můžeme dovolit i odskoky do jiných žánrů, takže na poslední desce si skočíme třeba do funky. Je to prostě dobré. I když zůstáváme pořád u té naší valašštiny, je třeba se vyvíjet a i třeba zvukově modernizovat.

Alespoň podle diváckého ohlasu mělo největší úspěch vaše album Zafúkané. Čím si myslíš, že bylo nej?

Máš pravdu, asi bylo nejúspěšnější. Taky jsme za něj už dostali platinovou desku. Bylo to v tom, že ta deska měla hit. Písničku Zafúkané vysílaly všechny televize. Proto asi byla nejúspěšnější. Ale díky novým deskám nás stále lidi objevují, nechodí na nás pořád ti samí. Což je samozřejmě dobře. Jsme kapela,, která doposud vydává a prodává současně všech 10 CD,takže už sa stalo i CD Fleret s Jarmilou Šulákovou zlaté a brzy pozlatíme i náš živý výběr „Kurnikšopatožtojo!".

Jarmila Sulakova - prevzato z www.fleretmusic.czA teď Jarmilku. Jak vy jste se dostala k Fleretu?

Víte, já už jsem zpívala snad všechno. Lidovou písničku i jazz. Proto jsem se Fleretu nijak nebránila. Ještě sem tam si k těm lidovkám odskočím, ale Fleret je dnes pro mě to hlavní. Mám ty ogary moc ráda. I když mě někdy pěkně napálí. Já jim to ale vracím. Jsou to moje děcka.

Zdeňku, jak se spolupracuje s takovou legendou, jako je Jarmilka?

To je naše královna matka. Je nezničitelná. Je pravda, že si z ní někdy děláme srandu, ale ona nám to vždycky nějak vrátí. Třeba tuhle. V televizi běží Superstar. Zpívala tam Al Dhábba. My jsme to samozřejmě okamžitě přejali a Jarmilce jsme začali říkat Al Bába. Ona se jen podívala a povídá – ogaři, jenže já su Superstar už šedesát let. A v klidu odkráčela středem. Je skvělá.

Co nového chystá Fleret?

V lednu novou desku. Upřednostňujeme ale hlavně koncerty. Ty jsou pro nás tím hlavním. Takže teď nás čeká ještě spousta hraní a moc se na to těšíme. Přijeďte třeba na Rockové legendy k nám do Vizovic. To pořádáme sami a hraje tam s námi vedle super kapelek z Vizovic i ze Zlína i letošní stříbrná superstar Petr Bende s Bandem, se kterým jsme již několik let velcí kamarádi. Více o nás i o této akci na www.fleretmusic.cz.

Vy jste jako kapela v parádní pohodě. Vytočilo tě někdy někde vůbec něco?

Tak já jsem vcelku klidný člověk. Co mě dokáže naštvat, jsou ale nepoctiví lidé. Tuhle se nám stalo, že nás oslovil náš kamarád a člověk, kterému jsme věřili. Pořádal festival v Tatrovicích na Sokolovsku. My jsme mu věřili, dohodli jsme se na velmi dobré ceně, chtěli jsme mu vyjít maximálně vstříc. Bohužel, ten člověk nám dodnes dluží peníze. Čert je vzal, ale mrzí mě to kvůli tomu, že to byl můj spolubojovník z vojny, hrál se mnou na vojně v kapele, dokonce jsem k němu jezdil i na opušťáky domů, neboť do Vizovic jsem to měl strašně daleko. To jsou jediné okamžiky, které mě dokáží vytočit. U cizího člověka by to tak nebolelo.

Zdeňku, já ti moc děkuji za orfovici, za rozhovor a skvělý večer. Doufám, že se k nám na Plzeňsko ještě vrátíte. Já jdu střílet Pumkanonem.

Tak ti přeji dobrou mušku a samozřejmě zase za vámi z Východu na Západ přijedem.