Press "Enter" to skip to content

JAUVAJS: JEDNO DÍTĚ, DVĚ DESKY

Jauvajs na Zahradě 2003, ještě s Pavlou ČujanovouChvilku trvalo, než se stabilizovala vaše nová sestava. Nebo ještě pořád není ustálená?

Možná jsi nepostřehl, že jde už o třetí sestavu. Pavla odjela na začátku září a pak s námi zhruba od listopadu do začátku května hrála Sylva Švejdarová. Kvůli škole ale skončila vlastně hned po natočení desky. Teď je v kapele s houslemi Katka Ferenčíková a my doufáme, že nám to spolu dlouho vydrží. Hraje skvěle a navíc je to takový živel, který je schopný posouvat kapelu dopředu.

Obdivuju vás, jak jste zvládli porodit dítě, nahrát desku, sehrát se s novou houslistkou a neztratit nit koncertování. To by některé kapely asi nepřežily. Jak se vlastně vyrovnáváte s přechodem do středního věku, kdy se pořád častěji objevují nudné všední starosti?

Právě tak, jak jsi napsal. Když přiběhneš ze školy, stačíš tak akorát naložit nástroje, večer hraješ třeba v Brně, vrátíš se ve 2 v noci a druhý den učíš, k tomu pravidelně zkoušky, to ti na všední starosti nezbyde čas. A kdyby přece chvilka vyšla, má každý dost svých zájmů. Spíš to nestíháme.
Druhá věc je, že Anča je v pohodě. Klidně prosedí náš koncert u kamarádů či lidí z publika, spí ráda ve stanu, dokáže bez problémů flámovat dlouho do noci a stejně tak usnout uprostřed největšího kraválu. Jednou spala, když jsem vedle postýlky cvičil na tubu. Při natáčení trávila celé dny s naší kamarádkou Ivou a vůbec jsme jí nescházeli.

Jak znělo Jauvajs před dvěma roky na Zahradě, když získalo Krtečka, to si pamatuju. Udrželi jste pořád stejný styl, nebo vás situace postrčila jinam?

Styl se asi příliš nezměnil, zůstáváme věrni irsko-skotské inspiraci. Byli bychom však rádi, kdyby se měnila kvalita, samozřejmě směrem nahoru.

Objevily se na české scéně nějaké zajímavé mladé kapely, které hrají hudbu britských ostrovů? Anebo jste naopak teprve teď přišli na chuť nějakým zavedeným?

Moc se nám líbí Dún an Doras, hrají to dost po svém a má to šmrnc. V tradičním stylu třeba Celtic Cross, Irish Dew, samozřejmě Asonance, Kukulín.

Jak se vám líbí tvrdší zvuk ve vašem „keltském" žánru, třeba v podání Happy To Meet? Myslíte si, že to ta původní muzika ještě snese?

Určitě to snese, je jen potřeba, aby se podobné úpravy dělaly poctivě a citlivě. Samotní Irové se svojí tradici často zacházejí ještě volněji. Mně osobně se právě tahle kapela docela líbí.

Přestali jste už definitivně soutěžit? Dokážete se o sebe mediálně postarat sami?

Do soutěží se nehrnem. Když je ale pěkný festival, nabízí dost prostoru a podmínkou je soutěž, tak se necháme zlákat. Moc to neprožíváme, ale samozřejmě máme radost, když se naše hudba lidem líbí.
Nejlepší reklamou je pro kapelu skvělá pověst. Snažíme se ji budovat každým vystoupením. Je však taky pravda, že na vlastní propagaci jsme všichni dost leví a do televize, rádia či na stránky časopisů nás většinou postrčí někdo jiný. Rozhodně bychom na tomto poli mohli přidat.

Co bude dřív: další dítě, nebo další deska?

To si netroufám odhadnout…