Press "Enter" to skip to content

Pocta improvizaci

Nové koncertní album Petra Lipy nevznikalo jako zvukové CD, ale jako DVD. Téměř 80minutová audio nahrávka je pouze výběrem z obrazového nosiče. Oproti DVD na ní šest písní chybí, ale těch 13 skladeb, které máme před sebou, nabízí velmi kvalitní posluchačský zážitek. Pan zpěvák, jehož vitalita snad roste přímo úměrně jeho věku, koncertoval v březnu 2005 v pražském Paláci Akropolis se špičkovými muzikanty – se saxofonistou Michalem Žáčkem, basistou Martinem Gašparem, bubeníkem Marcelem Buntajem a klávesistou Jurajem Tatárem. Všichni jsou Lipovi minimálně rovnocennými partnery, kteří na pódiu příjemně překvapují nejen diváky, ale zřejmě občas i sami sebe.

Repertoár koncertu se skládal z Lipových autorských písní (Prosperita, Balada o štyroch koňoch), z originálních úprav písní Beatles (I Saw Her Standing There, I Wanna Be Your Man) a z jakési „zbytkové kategorie" dalších převzatých skladeb (Caracas; Alright, Okay, You Winn). Jak však bývá na dobrých jazzových koncertech zvykem, interpret občas zdánlivě nelogicky ocituje ještě další slavnou píseň tam, kde to nečekáte (pasáž ze Summertime a hned za ní úryvek ze Stingova Englishman In New York v Baladě o štyroch koňoch), a ono to působí naprosto kompaktně.

Hlavní melodické linky v Lipově kapele drží vedle zpěvu Žáčkův saxofon a Tatárovo piano. Oba nástroje si zaimprovizují například v beatlesovce I Saw Her Standing There, saxofon vynikne v klidnější Život ma neraz prehol cez koleno nebo při komunikaci s publikem v Balade o štyroch koňoch. V základní sestavě chybí kytara, avšak kapela se bez ní bez problému obejde i v rockovějších písních (I Wanna Be Your Man, kde základ doprovodu tvoří dialog klavíru a basy). Když se pak v některých skladbách elektrická kytara přece jen objeví (v rukou hostujícího Zdeňka Bíny), působí to jako velmi příjemné oživení, avšak ne jako nezbytnost: V Domácím kutilovi Bínova kytara spolu s Gašparovou basou funkuje, zatímco v Málo Zdeněk vystřihne pěkné sólo, vydatně podporované Buntajovými bubny a následované Lipovým scatováním. Hlas použitý coby další hudební nástroj je v jazzu naprostou samozřejmostí a Peter Lipa ho takto také často využívá. Skoro v každé písni se vedle pasáží s textem objevují improvizační pasáže, ve kterých si zpěvák pohrává s významuprostými slabikami. A aby nezůstalo na ploše 80 minut u jediné barvy lidského hlasu, přizval si pan kapelník do dvou písní svou mladší kolegyni Janu Kirschner. Ta sice nezpívá špatně, avšak k jazzové tvárnosti Lipova vokálu má přece jen dost daleko. Aby výčet hostů byl kompletní, nesmíme zapomenout na Ondřeje Konráda, jehož harmonika podtrhuje bluesovou formu úpravy I Saw Her Standing There.

Z alba je zřejmé, že kapelu hraní, sólování a improvizování velmi baví. Žádný z muzikantů nezaostává v přihrávkách a odpovědích, jeden druhého podporují a v okamžiku, kdy se vše zdá být v dobře zajetých kolejích, se snaží oslovit i publikum. To v Prosperite zazpívá slůvko „krach" s naprostou samozřejmostí – i diváky totiž vitální projev kapely baví. Lipovy písně (všimněte si například hned úvodní novinky Mám túžbu) mají totiž silný hitový potenciál, který se neztrácí ani při natažení skladby na pět až sedm minut. A úpravy méně známých písniček od Beatles? Ne každý v nich rozpozná originály, ale kdo je s výbornou deskou Beatles In Blue(s) seznámený, může si na koncertě vychutnávat, kam Lipa a jeho kapela tyto jazzové variace opět posouvají. Je to prostě moc dobrá a pestrá deska – myslím, že se mi všechny ty přechody barev, harmonií, postupů a tempa jen tak neomrzí.

Peter Lipa & Band: Live In Akropolis Prague, Indies 2005, 79:20

Mám túžbu / I Saw Her Standing There / Dobré skutky / Raz do týždňa / Domáci kutil / Caracas / Život ma neraz prehol cez koleno / I Wanna Be Your Man / Alright, Okay, You Win / Málo / Balada o štyroch koňoch / Prosperita / Maturantky