Press "Enter" to skip to content

Burl Ives

V tomto pololetí se věnujeme legendám hodně historickým, legendám, které možná pro mnohé tuzemské posluchače nebudou často legendami, ale objevy – a přesto tito interpreti ve své době znamenali pro country mnoho. Dnes je předmětem našho zájmu Burl Ives.

I jako mladý vyhlížel Burl Ives spíše jako venkovský strejda, pěkně zakulacený a dobromyslný. Pod touto slupkou se ale skrýval bystrý a všestranný umělec – proslul nejen v country muzice, ale také ve filmu, na jevišti a v rádiích. Kromě toho na začátku své kariéry skoro deset let cestoval jako příležitostný zpěvák po celých Spojených státech, než se v roce 1937 dostal do N. Y. Už ale v roce 1938 debutoval na Broadwayi písničkami spíše folkovými a jeho sláva se do místních klubů natrvalo rozšířila v roce 1940 z pódií i z rozhlasu – nejen co se týče písní, ale v té době začal mít i vlastní show – jmenovala se Wayfaring Stranger.

Vraťme se ale ještě k několika datům – Burl Ives se narodil v roce 1910 a zemřel v roce 1995 ve svých 85 letech na rakovinu. V roce 1930 dostudoval Illinoiskou univerzitu a také vynikal ve fotbale – po celá studia ale bavil přátele především svými hudebními výstupy. Přátelé ho přesvědčovali, aby svůj talent nemarnil v nějaké obyčejné práci a věnoval se naplno muzice. A pojďme k dalším číslům: v roce 1946 debutoval ve filmu Smoky, v roce 1948 vydává svou první knihu a v roce 1949 má první hitparádový hit – Lavender Blue. I ta zazní v pořadu Countryrádia v sobotu 11. 2. 2006 od 19.00.

Po svém prvním hitu se Burl Ives přesunuje k větší gramofonové firmě a podepisuje kontrakt s firmou Columbia, nevzdává se kontraktů u dalších firem, a a tak v průběhu roku 1949 vycházejí hned tři desky u tří firem: Wayfaring stranger u firmy Stinson, komplet tří alb s folkovými písněmi, písně byla na deskách rozděleny podle témat – milostné, humorné a dramatické, a nakonec i další variace na lidové písně u Columbie – ty byly nejvíce učesané, aby byly co nejpřístupnější co nejširšímu publiku. Jeho produkce není ale jen zábavní. Natáčí také písně k encyklopedickému filmu o vzniku americké lidové písně – to bylo v roce 1951. V tomtéž roce má i další hit, který důvěrně známe i v češtině: On the top of old smoky.

Burl IvesPo celá padesátá léta pak Burl Ives nepřetržitě hraje na Broadwayi, dostává filmové role, publikuje knihy o americké hudbě a systematicky mapuje svou produkcí americkou lidovou muziku. V roce 1961 se ale obrací k country a natáčí A little bitty tear, se kterou opět boduje v CTF. V roce 1962 následuje Funny way of laughin, a za tu dostává i cenu Grammy za nejlepší westernovou nahrávku. V polovině šedesátých let se pak začíná věnovat i filmové a hudební tvorbě pro děti ve studiu Walta Disneyho. Posledním velkým hitem byla jeho verze skladby Times they are changing, kterou si také poslechneme, a krátký návrat na výsluní popularity zažil ještě kolem roku 1973. Po celá sedmdesátá léta ale pokračoval v hudební i filmové  práci pro děti, a jak bývá v závěru kariéry zvykem, natočil i nějaká ta nábožensky orientovaná alba s lidovými písněmi.

Až do pozdního věku měl Burl Ives rád fotbal a uchoval si i osobitý smysl pro humor. Jeho rodné Illinois na něj nezapomíná dodnes, a tak jeden z moderních mostů na dálnici č. 130 ve městě Newton je pojmenován po něm, jeho hrobka na hřbitově v Jasper County je též monumentální. Má také vlastní muzeum a hudební publicisté o něm říkají, že je to největší zpěvák lidových balad, který se narodil ve 20. století. Jeho příznivci je opravují: největší zpěvák lidových balad, který se narodil v kterémkoliv století.