Dnes si budeme číst o zpěvákovi, který měl vlastně jen jediný hit (i když v mnoha variacích) – Be bop a lula. Je jím Gene Vincent.
Stačil ale jediný hit, aby se Gene Vincent dostal mezi legendy. Ten hit byl natolik výrazný svými kytarami, bicími i agresívním projevem interpreta, že pak už jen stačilo tuto formu prostě opakovat. Gene Vincent působil ale i na další smysly (především žen) svým projevem, důrazem na napomádované vlasy a podobně. A nevěnoval se jen rock and rollu, ale také rockabilly nebo – jak bylo v té době běžné, protože oba žánry měly k sobě blízko – country.
Gene Vincent začínal svou hudební kariéru spíše nešťastnou náhodou, když jako dvacetiletý sloužil u amerického námořnictva a utrpěl zranění při motocyklové nehodě, které vyústilo v amputaci nohy. To byl konec s armádou a Gene přemýšlel, co dál. Začal tedy vystupovat s country kapelou v Norfolku a tam také natočil první demosnímky pro místní rádio. V rádiu si ho všiml producent firmy Columbia a podepsal s ním nahrávací kontrakt. Podle jeho představ měl být Gene konkurentem Elvise Presleyho. I když si je v nahrávce Be bop a lula opravdu posluchači pletli, Vincent měl projev uhlazenější a méně melodramatický.
Významnou oporou pro Gene Vincenta byla i jeho norfolská doprovodná kapela Blue Caps, ve které byli excelentní kytaristé a která měla díky tomu nezaměnitelný zvuk a dokázala Geneho podpořit jak v rychlých vypalovačkách, tak i v pomalých baladách. S ní natočil skladby "Race With the Devil", "Bluejean Bop" a "B-I-Bickey, Bi, Bo-Bo-Go". v roce 1956 ale přichází první z několika personálních změn v kapele a Gene začíná více spoléhat na svou sólovou dráhu. I tak ale písní se skupinou Blue Caps natočil na 35.
Druhý a poslední hit v horní dvacítce americké hitparády měl G. Vincent v roce 1957 s písní Lotta Lovin, a ten už také jakoby naznačoval jeho hudební stárnutí, či, chcete-li, zmoudření: Blížil se spíše k popu, kytary byly melodičtější, nahrávka měla i tradiční a v té době oblíbené sborové vokály. Stále byla ale respektován jako král rockabilly. Přišlo i účinkování ve filmu, snad nejvíce se zapsal v díle The Girl Can't Help It. Pokles popularity v USA byl vynahrazen růstem obliby v Evropě – koncertní turné po Británii v roce 1960 bylo úspěšné, i když se nad ním vznášel stín osobního neštěstí – další automobilová nehoda a smrt přítele Eddieho Cochrana. Navzdory tomu se Vincent v šedesátých letech do Evropy, konkrétně do Británie a Francie vracel stále častěji a chvílemi tam i žil.
V roce 1963 skončil jeho kontrakt s firmou Capitol a od té doby Gene Vincent nahrával u různých společností a pokoušel se oživit svou slávu alespoň v oblasti romantických písní. Stupňovaly se ale i jeho problémy v osobním životě, a tak posledním významným koncertem byl festival v Torontu v roce 1969 spolu s Johnem Lennonem. Gene Vincent pak brzy poté umírá ve věku 36 let. Přesto zůstává natrvalo zapsán v historii nejen rockabilly, ale i country a popu.
