Press "Enter" to skip to content

Skrytá země Bély Flecka a Flecktones

Béla FleckV polovině února vyšlo po téměř dvou letech nové album Bély Flecka a Flecktones, které má název The Hidden Land. Nahráno bylo už v červenci a listopadu 2004. Pak si ale Flecktones „vzali roční dovolenou", aby si odpočinuli od neustálého jezdění po turné a mohli se věnovat každý své hudbě a rodině. Futureman se věnoval skládání a nahrávání vážné hudby, Victor Wooten natočil sólové album Soul Circus, vyučoval a trávil čas s rodinou. Jeff Coffin se vydal na cestu do Indie, koncertoval se svým kvartetem Mu'tet, taktéž vyučoval a nahrál nové CD nazvané Bloom. Nejrušnější „dovolenou" měl kapelník Fleck, který se vypravil do Afriky, aby tam pátral po kořenech banja, zahrál si s africkými muzikanty a o tom všem natáčel se svým týmem film, který hodlá vydat stejně jako CD svých nahrávek s Afričany. Prý by to mělo být zhruba za rok. Dále jel na turné s bluegrassovými muzikanty Casey Driesenem a Bryanem Suttonem, poté zase s jazzmany – basistou Stanley Clarkem a houslistou Jeanem Luc Pontym, koncertoval s Edgarem Meyerem a Zakirem Husseinem (teď píše koncertní skladbu pro kontrabas, banjo a tabla), saxofonistou Billem Evansem a dalšími. Navíc ještě produkoval několik alb a podíval se do Číny… Není tedy divu, když říká, že další turné s Flecktones pro něj bude spíše odpočinkem.

 Po předchozích deskách Outbound, Live At The Quick a zejména trojalbu Little Worlds se spoustou hostů od Chieftains přes Nickel Creek až po Branforda Marsalise musela nutně vyvstat otázka, kam budou Flecktones směřovat dál. Kolik hostů si pozvou tentokrát, jaké se vyskytnou na jejich nové desce neobvyklé nástroje? Béla a jeho spoluhráči tentokrát ovšem zvolili úplně opačný přístup a rozhodli se pro návrat k původní koncepci Flecktones coby kvartetu bez hostů a k nahrávání bez dodatečných stop, aby byl zvuk na desce reprodukovatelný i na pódiu. Pokud jste tedy od alba The Hidden Land čekali další ambiciózní projekt spojující zdánlivě nespojitelné, budete možná zklamáni. Přijmete-li ale fakt, že toto CD je zkrátka jiné, zjistíte, že se jedná o vynikající kolekci skladeb podaných s virtuozitou, na jakou jsme od Flecktones zvyklí.

 The Hidden Land znamená „skrytá země" a Béla Fleck tento název vysvětluje jako zemi hudby skrytou od hlavního proudu. Flecktones nás do této báječné země uvedou dvěma Bachovými fugami spojenými v jednu a bezprostředně po ní přejdou do Fleckovy a Futuremanovy P'lod In The House, v níž uslyšíme jistou volnou spojitost s Bachem. To, že zde nejsou žádné mezery a skladby přecházejí jedna do druhé, je základním rysem celého alba, které tak působí jako pohodový jam session. Přispívá k tomu jistě i Futurmanova hra na akustické perkuse a bicí nástroje a menší využití jeho elektronického Synthaxe Drumitaru.

Ve třetí skladbě s názvem Rococo předvádí Jeff Coffin, že je výborným hráčem na flétnu a rytmicky se kapela pohybuje kolem „latiny". Ve skladbě Labyrinth s nádechem jazz-rockové fúze vezme Fleck do ruky kytaru, ovšem ne ledajakou. Jedná se o stereo kytaru Paradis, s níž dosahuje zajímavého zvuku.

Chytlavá Kaleidoscope je zase ukázkou stylu, který byl kdysi pojmenován jako blu-bop. Šestá skladba v pořadí, Who's Got Three?, má zejména díky Coffinovu klarinetu jakýsi retro nádech a není to náhoda. Béla Fleck ji totiž věnoval svému dědečkovi, který mu vyprávěl, jak v dětství, kdy stálo kino 5 centů pro dvě osoby, postávali s vrstevníky před kinem a vykřikovali „Mám dva (centy), kdo má tři?" – tedy „Who's got three?". Bezmála osmiminutová Weed Whacker dává muzikantům velký prostor a místy má nádech bluegrassu, místy jazzu (Coffin na sopránsaxofon) a místy je díky Wootenově base a Fleckovu kvákajícímu banju „very groovy". V jedné z nejzajímavějších skladeb nazvané Couch Potato se Flecktones pohybují mezi melodickou hudbou a free jazzem.

Victor WootenVýchodní vlivy se projeví ve skladbě Chennai (Coffin/Fleck), která je v 5/4 rytmu, má indickou melodiku a navíc v ní Coffin s Futuremanem předvádí hrdelní zpěvy. Následuje rocková Subterfuge, kde Fleckovo banjo zní jako zkreslená elektrická kytara, po ní kraťoučká Interlude a naopak dlouhá Misunderstood s Fleckem na kytarové banjo a Wootenem na bezpražcovou pětistrunnou baskytaru. Celé CD je zakončeno grassově keltskou melodií The Whistle Tune, kde Coffin používá píšťaly (pennywhistle).

 Jak již bylo řečeno, celé album The Hidden Land má velice pohodovou atmosféru a je logickým pokračováním toho, co Flecktones dělali v minulosti jako kvartet. Rozsah žánrů, v nichž se pohybují, je široký, ale nesklouznou k nesrozumitelnému nebo samoúčelnému mišmaši. Virtuozita se tu pojí s výbornými skladatelskými schopnostmi Bély Flecka i ostatních Flecktones. Doufejme, že se tato čtveřice na svém letošním turné vypraví i do Evropy a poctí návštěvou Prahu.

 Na závěr ještě technickou poznámku: The Hidden Land bylo vydáno jednak jako běžné CD, jednak v u nás zatím málo známém formátu DualDisc, což je „oboustranné cédéčko" – na jedné straně najdete CD, na druhé DVD, které obsahuje jednak celé album ve formátu Enhanced PCM Stereo, jednak krátký humorný film o comebacku Flecktones.

U nás zatím není The Hidden Land k dostání, ale pokud si v úterý 21. 3. od 9.00, 14.00, 19.00 nebo 23.00 pustíte Melting Pot na Radiu Folk, budete mít možnost z něj slyšet několik ukázek a navíc něco ze sólových projektů jednotlivých členů Flecktones. Reprízy pořadu se vysílají v pátek až neděli od 14.00.

Doporučené webové stránky:

Flecktones: www.flecktones.com

Bela Fleck: www.belafleck.com

Jeff Coffin: www.jeffcoffin.com

Victor Wooten: www.victorwooten.com

Futureman: www.futuremanmusic.com

 

Fotografie převzaty z výše uvedených webových stránek Flecktones. Autoři neuvedeni.