Press "Enter" to skip to content

Jirka Holoubek a G runy u Spirituálů

Před časem jsem vyjádřil pochyby, zda budeš stíhat Reliéf, Spirituál kvintet a Country rádio. Jak to dopadlo?

Dobře. S prací v Country rádiu jsem skončil v únoru 2005. I z jiných důvodů, než bylo hraní ve Spirituálu. A rozchod byl v dobrém. U Reliéfu je situace podobná jako u většiny kapel věnujících se menšinovým žánrům. Hraní není tak moc, abychom se nedokázali domluvit na termínech, navíc je pro všechny zúčastněné Reliéf krásným koníčkem víc než čímkoliv jiným, takže se snažíme vycházet si vstříc a nedělat si problémy. Chceme, aby nás to pořád bavilo. Navíc všichni stárneme a času na zábavu ubývá a ubývá…
Jinak musím říct, že v rádiích jsem úplně neskončil. Od loňského prosince jsem síťovým programovým ředitelem „oldies" formátu ve společnosti Sun Media.

Jirka Holoubek se Spirituál kvintetemSe „Spirituály" už jsi nahrál desku. Měl jsi při nahrávání trému?

Ani bych neřekl trému. Spíš veliký pocit zodpovědnosti. Práce ve studiu vždycky odhalí všechny chyby, všechny schopnosti i neschopnosti, nedostatky a slabá místa. Mikrofony ve spojení s počítači a zkušeným uchem hudebního režiséra, to je vražedná kombinace.
Jak jsem obstál, nechť posoudí jiní. V každém případě mám dětinskou radost z faktu, že za tři měsíce na trhu jsme za prodej CD Křížem krážem dostali zlatou desku. A pevně doufám, že to je dobrý signál i pro ostatní, ostřílené Spirituálníky.

Jak ses vyrovnal s rolí benjamínka? Nemusíš jako mladíček nosit ostatním nástroje a pouštět je sednout?

Spolupracovat se Spirituál kvintetem v jakékoliv roli je radost a čest. Není třeba se s tím nějak vyrovnávat. Je to prostě tak. Nástroje nosit vskutku nemusím a staršího pustím sednout i v tramvaji.

Dají se ve Spirituál kvintetu použít některé návyky z Reliéfu? Teď nemyslím vokál, spíš bluegrassový styl.

Nevím. Nepřemýšlím o tom. Hraji tak, jak umím a jak to cítím. Ale, pravda, pár G runů ve Spirituálu teď zaslechnout můžeš.

Jirka HoloubekZatímco Spirituál kvintet už má větší část kariéry za sebou, Reliéf oslavil „teprve" 10 let. Nebo to taky znamená, že už má víc za sebou než před sebou?

Kdoví. Já jsem rád, že Reliéf hraje tady a teď. Že jsme vydrželi devět z těch deseti let ve stejné sestavě a pořád ještě si nelezeme na nervy, jsme schopni spolu zajít na dobrou večeři a poklábosit, máme radost z podařeného vystoupení. Hrajeme, jak chceme a kdy chceme. Máme skvělého zpěváka a autora. Natočili jsme 5 plnohodnotných desek. Byli jsme nominováni na Anděla atd. Kdybychom teď skončili, není čeho litovat. Když nás to bude bavit dalších deset let, taky dobře.

Ty jsi, pokud vím, vystudoval konzervatoř na příčnou flétnu. Kolikrát sis na ni v minulém roce zahrál? Není ti líto, že ses nevydal na dráhu klasické muziky?

Na flétnu hraji pár věcí jenom ve vánočních programech jak u Spirituálu, tak u Reliéfu. Dráha „klasického" umělce mi určitě neschází, ale je mi líto, že nemám, kde si zahrát víc. Ono hrát ve velkém orchestru nebo třeba i s dechovým kvintetem krásnou muziku, to je prostě nádhera. A flétna je překrásný nástroj. Holt se ale nedá stihnout všechno.