Press "Enter" to skip to content

Jaká byla Zahrada 2006

Zahrada 2006 je za námi. Jaká byla? Mohl bych to odbýt jedním slovem – příjemná. Ale to by mi asi neprošlo, takže vám nabídnu několik svých postřehů. Pokud čekáte detailní popis jednotlivých koncertů či hodnocení vystupujících kapel, nedočkáte se. Letos jsem chodil po Náměšti na Hané bez poznámkového bloku a festival jsem si prostě užíval. A toto povídání píšu s několikadenním odstupem.

Původní žalmanův SpolO prvním večeru na Zahradě jsem psal ještě z Náměště. To jsem ještě netušil, že právě ten bude jedním z mých nejsilnějších zážitků na letošní Zahradě. Tím dalším byl rozhodně koncert původní sestavy skupiny Žalman a Spol, tedy tria Pavel Lohonka Žalman, Pavlína Jíšová a Tonda Hlaváč. Spolu s narvanou scénou "U kapličky" jsem si zpíval ty staré hity a cítil jsem se skoro jako v osmdesátých letech, kdy se na festivalech ještě sedělo a zpívalo. Koukal jsem na čtyři asi dvanáctileté dívky, které celý koncert odzpívaly spolu s účinkujícími, přestože tohle trio možná na pódiu viděly poprvé. A nebyly samy, prostě se Žalmanem a původním Spolem se zpívalo. K dokonalé iluzi už chybělo jen průvodní slovo Mirka Kováříka…

Dalším hodně silným a hodně příjemným zážitkem pro mě byla Snídaně se Šantré. Dokonce to pro mě byl zážitek tak silný, že jsem pak několik hodin musel tenhle koncert – nekoncert vstřebávat a nebyl jsem schopen vnímat další, již „oficiální", vystupující. Samozřejmě jsem se pak sám sebe ptal, proč to. Čím byl ten koncert jiný, když repertoár Šantré znám a nic nečekaného se tam neobjevilo. A jedna věc mě napadla. Bylo tam jiné publikum, než na "Kapličce", "Radnici" či amfiteátru. Inka Tognerová - Šantré na hlavní scéně Zahrady 2006Na snídaňový koncert přišli ti, kterým stálo za to vstát o hodinu dřív. Ti, kteří chtěli poslouchat právě Šantré. Nebyli tam ti, kteří jen čekali na později vystupující „hvězdu", nerušili tam stánkaři a jejich zákazníci. A také hrál velkou roli fakt, že tenhle koncert nehlídal žádný inspicient s hodinkami a připraveným povelem skončit. Nikdo neurčoval počet povolených přídavků…

I kdyby na letošní Zahradě nebylo už nic dalšího, co by stálo za řeč, mě by to stačilo. Tři velmi silné koncerty, to přece není málo. A to jsem nezmínil výbornou zmrzlinu, které jsem neodolal, kdykoliv jsem okolo stánku šel, nenapsal jsem o koncertu Pětníku na zámku, nepopisoval jsem veřejnou neoficiální zkoušku skupiny Bonsai č. 3, nepochválil jsem společné vystoupení dua Žamboši a tria Šantré se směskou hitů skupiny Beatles v doslovných překladech do češtiny pod názvem The Blbítls – dalších příjemných zážitků by se dalo najít dost a dost.

Nenapsal jsem také o koncertech známých hvězd na hlavní scéně festivalu. Výborný byl Jarret, příjemně překvapili Nezmaři, kteří se oprostili od všemi uznávaného festivalového schématu a nehráli výběr svých hitů, nýbrž (až na dvě výjimky) písničky ze své poslední desky a písničky z desky připravované. V záplavě těch "nikdy nestárnoucích melodií" v podání ostatních hvězd festivalu to bylo velmi příjemné.

Možná vás mrzí, že jsem nenapsal o tom právě pro vás nejhezčím koncertu. To je výhoda a nevýhoda Zahrady současně. Nikdo nemůže vidět a slyšet všechno, ale snad každý si tam najde to své nej. Neváhejte a se svým nej zážitkem ze Zahrady 2006 se svěřte ostatním zde v diskusi. A hlavně si naplánujte svou účast na Zahradě 2007. Snad se povede stejně, jako ta letošní.