Na ambiciózním projektu Havěť všelijaká se sešla spousta (nejen) českých (nejen) písničkářů, kteří zde zpívají písně (nejen) pro děti většinou (ale nejen) o zvířátkách a jiné havěti. Při celkovém počtu 32 skladeb je jasné, že album nabízí zajímavé okamžiky. Vedle nich však obsahuje i prázdná místa a jako celek působí velmi nevyrovnaným dojmem. Jen to zkuste, postavit vedle sebe Václava Koubka, Jiřího Suchého, Janu Kirschner, Romana Holého z Monkey Business a Hradišťan. Nebudu tedy přinášet žádné dalekosáhlé závěry z kontinuálního poslechu celého alba, ale spíše upozorním na některé momenty.
Velkou část kolekce představují písně v podání našich předních písničkářů. Někteří z nich mají s tvorbou pro děti své zkušenosti, a právě jejich příspěvky vyznívají nejlépe (Václav Koubek a hraví Obři, Jaroslav Samson Lenk a nenásilně filosofující Laně nebo Jaromír Nohavica a jeho Samuraj). Výborným vypravěčem-interpretem písní pro děti by byl i Jindra Kejak, jehož něžná Koupil jsem na trhu také patří k vrcholům alba. Wabi Daněk oprášil své Indiány, kteří se – jak jsem měl možnost zjistit – už stačili stát klasikou na některých letních táborech. Slávek Janoušek – zřejmě inspirován nedávným pobytem v Indii – složil pro děti zdařilou Kobru. Hravý a vděčný je popěvek Jiřího Dědečka Kuna ví, plný slovních hříček. Naopak Psí kusy Jana Buriana za dětskou píseň nepovažuji (přes použití notoricky známého motivu ze Skákal pes přes oves) a v dětském věku by mě asi nezaujala ani Psí balada Zdeňka Vřešťála.
Další kategorií jsou zkušení vypravěči. K nim patří Zdeněk Svěrák s Jaroslavem Uhlířem, jejichž nedostižnou tvorbu pro děti na albu zastupují Labutě (s obligátní účastí dětského sboru). Jiří Suchý, nestor české písňové tvorby, je zde zastoupen dvěma příspěvky. Kočičí bál je archivní nahrávky ještě s Jiřím Šlitrem. Léto letoucí s folkovým doprovodem je pak vkusná nová nahrávka.
Úplně jiným světem je sféra alternativní hudby. Úplně největším úletem je hororová záležitost Ježibaby v podání Jablkoně, plná skvělých slovních hříček, nonsensu a dějových zvratů – pro mé děti mimochodem největší hit alba. Majerovy brzdové tabulky sáhly do svého archivu a připomněly dětem milá Zvířátka – v nové verzi s novou zpěvačkou Soňou Tomečkovou, jejíž hlas ve srovnání s pronikavým a naléhavým projevem Andrey Landovské vyznívá spíše laskavě a… dětsky. Uměním přiblížit se dětem mě mile překvapila Katka Šarközi s písní Brontosaurus, ve které však s hravým textem kontrastuje náročnější doprovod s výraznou basou a se scratchingem.
Z dalších kladných momentů je třeba upozornit na Slony Bratrů Ebenových, na vkusnou úpravu Plíhalova Kluziště v podání Richarda Krajča nebo na vcelku povedeného Lenochoda Pavlíny Jíšové. Ta při interpretaci bojovala s pokušením pitvořit se, protože „je to přece pro děti". Nakonec je výsledek ještě akceptovatelný a k Dádě Patrasové má daleko. Naopak Jiřímu Lábusovi, který přehrává příliš, podání Mládkovy Bleší olympiády nevěřím. Oč lépe vyznívá přirozený projev samotného Mládka v nové verzi evergreenu Defilé u moře. Roman Dragoun se v ukolébavce Les snaží, avšak text jindy výborného Milana Prince je tentokrát plný klišé („Les plody dává…"). Na rozpacích jsem pak z úplného závěru alba. Renatka Šťastná coby host Hradišťanu je jediným dětským sólistou alba. A zatímco na vlastním albu Hradišťanu Hrajeme si u maminky zapadá její roztomilá interpretace do celku, zde působí spíše rušivě. A závěrečný „přednes" Plíhalovy ptákoviny (…a nakonec něco pro zlobivé děti) je pouze trapnou tečkou za jinak vcelku povedenou kolekcí.
Věřím, že každé dítě si na Havěti všelijaké najde svou oblíbenou píseň a že pozadu ve vybírání svých hitů nezůstanou ani dospělí. Nedokážu si však představit člověka, kterému se bude líbit celé CD od začátku až do konce.
Havěť všelijaká; Indies Records 2005; 67:25
Majerovy brzdové tabulky: Zvířátka; Jiří Schmitzer: Krabička; Václav Koubek: Obři; Jiří Lábus: Bleší olympiáda; Svěrák & Uhlíř: Labutě; Jiří Dědeček: Kuna ví; Pavlína Jíšová: Lenochod; Jan Burian: Psí kusy; Bratři Ebenové: Sloni; Slávek Janoušek: Kobra; Sestry Steinovy: A je nám dobře; Jiří Suchý: Léto letoucí; Jindra Kejak: Koupil jsem na trhu…; Ivan Mládek: Defilé u moře; Roman Dragoun: Les; Jana Kirschner: Zajíc; Zdeněk Vřešťál: Psí balada; Raven: Zahradník kozlem; Jarek Nohavica: Samuraj; Jablkoň: Ježibabí; Aleš Háma: Svině divoká; Roman Holý: Zoubky; Jan Budař: Vánoce na Marsu; Samson Lenk: Laně; Katka Šarközi: Brontosaurus; Wabi Daněk: Indiánská; Neřež: Velký zvíře; Richard Krajčo: Kluziště; Jiří Suchý & Jiří Šlitr: Kočičí bál; Vlasta Redl: ZOO; Hradišťan: Zajíček běží; …a nakonec něco pro zlobivé děti
