Press "Enter" to skip to content

Koncert v Nemocnici u Bílé paní

Stál přede mnou divný hrad. Starobylý. Ovšem místo brány měl bílé záclony, místo pravé věže výtahovou šachtu a nad tou podivnou bránou nápis Nemocnice u Bílé paní. Koukal jsem na tu podivnou stavbu, když se začalo stmívat. Jen na nezvyklou nemocnici ještě dopadaly paprsky světla, když se objevili. Jeden vylezl z výtahu a ti zbylí vyšli onou záclonovou branou…

První z nich se chopil kontrabasu, další dva třímali v rukách kytary a poslední, bíle oděná postava, se postavila za připravené klávesy. Pavel Jim Drengubák, Pavel Zajíc, Tonda Hlaváč a Šárka Benetková – tedy Nezmaři. Zahráli první písničku a přivítali diváky, kteří měli možnost sledovat první díl jejich koncertního seriálu Nemocnice u Bílé paní.

Nezmaři - foto z www.nezmari.czNo, tak tedy dost srandiček. Ono to tak opravdu probíhalo, ale o seriál rozhodně nepůjde. Kulisy z jakési divadelní hry zůstaly na pódiu Kulturního centra Zahrada a Nezmarům (i později divákům) se zalíbily, a tak oproti původnímu plánu nezatáhli oponu a v těchto kulisách hráli. Dále musím zmínit fakt, že koncert byl čistě akustický, takže v již zmíněných kulisách nezacláněly žádné stojany, dráty, mikrofony a jiné technické obezličky, bez kterých si dnes koncert skoro neumíme představit. Nezmaři (nejen) na tomto koncertě dokázali, že to jde. Jediným nástrojem, který potřeboval tu trochu elektrické energie, byly klávesy, pod kterými se cudně skrývala malinká reprobedna.

Nezmaři mě již několik let těší výběrem repertoáru jak na samostatných koncertech, tak na festivalových vystoupeních. Zcela samozřejmě totiž mají program sestaven tak, že vedle několika málo starých osvědčených hitů hrají i písničky z posledního alba a i písničky z alba připravovaného. Stejně tak to bylo i v Zahradě. Samozřejmě nechyběly Bodláky ve vlasech či třeba Růže, ale zazněly i písničky novější (Jsi všude kolem…) a několik takových, jejichž názvy vám neprozradím, protože je prostě neznám. To jsou ty, se kterými se Nezmaři v lednu zavřou do nahrávacího studia a nejpozději v dubnu – jak sami říkají – rádi vymění své nové cédéčko s písněmi trvalé hodnoty za vaše inflací zmítané peníze.

Do koncertního programu Nezmarů se vrátila i vzdělávací okénka Pavla Zajíce. Tentokrát jsme měli možnost dozvědět se o skrytých pornografických prvcích, kterými, nic zlého netuše, kazí rodiče svá dítka. Došlo i na pohybovou show pánů Zajíce a Drengubáka… A hlavně bylo příjemně. Sice jsem si s Nezmary tentokrát moc nezazpíval, neboť – nepřehlušován reprobednou – můj falešný krákorák evidentně rušil paní sedící po mé pravici, ale zase jsem o to pečlivěji poslouchal výkon kapely.

Co napsat závěrem… Snad jen, že Nezmaři mají můj obdiv, protože uzpívat sál pro cca 250 lidí není maličkost. A slyšet prý bylo i v zadních řadách. A že byste si na nějaký ten koncert Nezmarů měli rozhodně zajít, pokud máte rádi příjemné melodické písničky. A když narazíte na koncert provedený bez aparatury, budete mít rozhodně zážitek, jaký se nenabízí každý den.

Nezmaři akusticky, KC Zahrada Praha, 5. 10. 2006