Zabouchli si auto a zpěvačku zamkli v chalupě. Přesto před publikum na Jizerské notě předstoupili se stejným drajvem jako vždy a odehráli s úsměvem (také jako vždy). Řeč je o skupině Hluboké nedorozumění, která je trumfem každého sejšnu. Za pódiem mi několik minut věnoval Petr Vratný zvaný Klokan.
Dneska jste festival zahajovali a zahajovací skupina to má vždycky těžší než ostatní, publikum se teprve rozehřívá… Jak se vám hrálo?
Hrálo se nám poměrně dobře. Loni jsme zahajovali taky, jenže tehdy při našem vystoupení lidi teprve přicházeli. Což byl dobrý trénink, letos tu už lidi jsou, reagují, je hezké počasí, bylo to v pohodě.
Z vašich dvou posledních písniček je cítit inspirace Hop Tropem. O vás je známo, že jste v podobném stylu před lety začínali, takže jste stále věrni stejnému soundu?
Nedá se říct, že jenom Hop Trop, posloucháme toho víc, ale protože Jizerská nota je trampský festival, vytahujeme spíš písničky z téhle oblasti. No a je pravda, že hned jak Škopy přinesl písničku Jeden den, řekli jsme si, že to zahrajeme opravdu tak, jak by to asi Hoptropáci hráli, kdyby to složili oni. Dokonce jsme na jednom festivalu lidem zkusili namluvit, že nás Hoptropáci jednu svou písničku naučili.
Má cenu na akcích typu Jizerské noty hrát i náročnější, vážnější písničky jako Studený pondělí? Vezmou to lidi? Nereagují jen na řachandy?
Chce to zkombinovat, záleží, jaká je atmosféra. Většina kapel si repertoár napíše předem, takže si to pak buď sedne, nebo nesedne. A když je vidět, že posluchači některé věci nevnímají, je dobré udělat operativní zásah.
Takže na takový zásah jste vždy připraveni.
Stalo se nám to tak jednou, jinak to vždycky nějak vyšlo. Ale kdybychom viděli, že lidi chodí spíš po stáncích, asi bychom klidnější písně vynechali.
Před rokem to vypadalo, že vám chybí už jen krůček ke sběru cen na různých festivalech, ale i teď vám pořád ještě kousek chybí. V čem to je, že se to zatím nepovedlo? Nebo o zisk trofejí a ocenění vůbec nestojíte?
V první řadě chceme, aby se písničky líbily. Ocenění s tím často jdou ruku v ruce. Je pravdou, že bychom rádi hráli nejlíp, co to jde, ale tenhle rok máme spíš za cíl všechno udržet. Pavel Škop má druhé dítě, Láďa staví, takže se spokojíme s tím, že objíždíme akce se stejným úspěchem jako dřív. Někdy z toho máme dokonce i lepší pocit.
Dáváte tedy přednost udržení stejné sestavy i za cenu, že na to nebudete mít tolik času.
Určitě. Nikdo z nás není hudebník, který by se to naučil ve školách, takže dáváme spíš přednost partě. A z toho vyplývají akce, které si vybíráme. Radši zajedeme tam, kde víme, že nás lidi chtějí a bude to příjemné.
Co zajímavého chystáte na podzim?
Ačkoliv jsme pražská kapela, hrajeme na podzim v Praze jen jednou. Takže to zajímavé se odehraje v Trojické 19. října, kde máme společný koncert se skupinou Jen tak tak. Mimo Prahu si zajedeme na Folkový oříšek, Jen tak taku oplatíme návštěvu…
