Již počtvrté přivítal podhorský Bruntál kapely z celé republiky na „Bruntálském indiánském létě". Festival, který již tradičně uzavírá muzikantskou sezónu, se opět konal v krásných prostorách zámeckého parku. Na terasy zvané Salla terrena se sjely špičkové kapely žánru bluegrass, folk i country od nás a letos i ze Slovenska. Pořadatelům – sdružení Jesenické infocentrum a Městu Bruntálu společně s místními kapelami La Mesta a Můjčass spadl kámen ze srdce až v sobotu ráno při pohledu z okna. Přes všechny varující předpovědi bylo krásné polojasné ráno s teplým podzimním nádechem, ideální pro spojení s hudbou.
Z obrovského zájmu kapel o vystoupení na BILu nakonec pořadatelé vybrali reprezentativní účast z celé republiky. Slavné kapely pak nebyly ponechány jen až na závěr festivalu, jak se občas stává. Kvalitní nadílky se diváci dočkali hned od počátku. Šternberská studentská formace 16 strun a šmytec si přes své mládí odnáší ocenění ze všech přehlídek, jichž se účastní. Čerství držitelé Folkového kvítku nezklamali ani v Bruntále. Jejich prvotiny, kopírující slavný Čechomor, předznamenaly i jejich další muzikantský vývoj. Dnes již kluci hrají ve stejném duchu i strhujícím tempu vlastní tvorbu.
Druhá kapela Vespol z Dolního Újezdu přijela s kvalitní folkovou produkcí, zhudebněnými básněmi našich básníků i s vlastní tvorbou. Můjčass, místní tramp-folková kapela a jeden ze spolupořadatelů akce, je již tradičním účastníkem BILa. Svou výhradně vlastní tvorbou potěšila srdíčka početné trampské části publika. Následující Večery v jednom, rovněž častý zástupce místní folkové scény, uspokojil četné své příznivce a dnes již znalce textů a hudby Štěpána Mikulky. Slovenský BG time byl prvním zahraničním účastníkem festivalu. Bratislavská kapela přivezla nový bluegrass v klasické sestavě s banjem, mandolínou, kontrabasem i dobrem a po romantickém folku opět „zrychlila" tep diváků.
Pražský Qjeten je již renomovanou skupinou, která však v severomoravských horách byla dosud přes svou osmiletou historii téměř neznámou. Ve výhradně autorské tvorbě Květy Krejčové a Michala Cádry zazněly prvky folku, latiny i jazzu. Jako jedna ze dvou kapel s bicí soupravou stylově „rozšlapala" celý festival. Žánrové i melodické ustálení pak přinesla bruntálsko-rýmařovská La Mesta, hrající vlastní texty inspirované melodickým bluegrassem a irským folkem. Kapela v Bruntále poprvé přešla z prostorového na vlastní mikrofony, což se ukázalo jako přínosné pro výraz i přenos čtyřhlasých vokálů v gospelech.
Pražská kvalita jménem My3.avi rovněž na Severní Moravě nehraje často a pro mnohé diváky byla velkým překvapením. Propracovaná rytmika s elektrickými houslemi i es-trubkou folk-rockově až jazzově šlapala a po zásluze byla zaplněným hledištěm živě oceněna. Další pražský zástupce, trampsko-folkový Lístek, přijel do Bruntálu rovněž ve výborné pohodě. Kapela, ověnčená mnoha oceněními, předvedla bravurní sóla Sylvy Čekalové na Panovu flétnu a svou pohodu přenesla i na obecenstvo.
Špičkový bluegrass pak do Bruntálu přivezl trnavský Country Team, kapela „nabitá" kvalitními instrumentalisty. Místní bluegrassové fanoušky potěšili tradičním banjem Romana Áče, zajímavým elektrickým kontrabasem Jaro Rakayje a bohatou vlastní tvorbou. Lahůdkou pak bylo pro všechny znalce vystoupení pražského 
Reliéfu. Profesionální přístup a vzorové zpívání na prostorový mikrofon nadchl publikum. Kapela patří bezesporu ke gospelovým špičkám světového formátu. Vlastní tvorba i hlasový rozsah Zbyňka Bureše, skvělá basa „basisty roku" Pavla Peroutky, profesionalita Jirky Holoubka i osobitá mandolína Tomáše Dvořáka, vše je perfektně sladěno. Jen muzikanti vědí, kolik dřiny musí být za takto kvalitním výkonem za jedním mikrofonem.
Zaručenou kvalitu přivezl do Bruntálu i Luboš Javůrek se svou Bokomarou. Na jeho folk-rockový nářez se těšila spousta fanoušků, někteří přijeli do Bruntálu právě kvůli nim. Překvapení při vystoupení Bokomary pak zažili pořadatelé i tradiční moderátor festivalu Josef Mlok Grim. Právě při jejich produkci si zalaškovalo i počasí a z již potěmnělé oblohy začalo pršet. Diváci však neutekli, jen několik se zvedlo a poodešlo pod stánky s občerstvením. Většina zůstala sedět na svém místě, někteří ani neroztáhli deštníky a pokračovali v povzbuzování skvělé Bokomary.
Závěr festivalu pak připomněl jeho první ročník. Stejně jako tehdy se i letos pořadatelům osvědčila „sázka" na trampskou romantiku v podobě vystoupení legendární brněnské Ozvěny. Nejen že přestalo pršet, Ozvěna přivezla do Bruntálu i několik písní zbrusu nových s propracovanými pětihlasy. Ty ostatní si s nimi diváci rádi zazpívali, zvláště pak vytleskané závěrečné „Nádraží", které kdysi Ozvěně přineslo první interpretační Portu.
Celý festival byl pak dějištěm republikové premiéry – přímého přenosu na internet. Přestože šlo o pokus mladé agilní firmy a přestože adresa přenosu nebyla předem nijak medializována, akce se vydařila. V jednom okamžiku byl přenos sledován současně až ze 48 počítačů v celé republice. Při tomto pokusu byla vybrána rychlost přenosu tak, aby jej mohli sledovat i majitelé prvních typů „pentií". Obraz byl lehce trhaný, zvuk byl přenášen plynule. S vývojem techniky v dalších letech se jistě i tento způsob prezentace akcí stane běžným. Takové plány mají pořadatelé i pro příští rok. Také výstava dětských kreseb a fotografií s výtvarnou a hudební tématikou bude ještě více rozšířena. Přehlídka fotografií z uplynulých ročníků BIL se také těšila velkému zájmu a bude dále pokračovat.
Navíc v roce 2007 vzhledem k velkému počtu zájemců o hraní v Bruntále pořadatelé plánují jarní předkolo jako hudební přehlídku pro každého. Její název „Klíčení" bude pak symbolizovat začátek nové hudební sezóny i dramaturgický výběr několika účastníků na finální podzimní, již 5.ročník Bruntálského indiánského léta. Objednáno je i počasí, pořadatelé věří, že bude opět dodáno včas a bez závad.
Karel Soukop, foto „Karlos"
