Press "Enter" to skip to content

3x jinak

Původně jsem chtěl psát o každém albu zvlášť, ale ani po několikerém poslechu a odložení a opětovném návratu mě nějak nenapadalo, o čem vlastně a je-li toho na každé desce alespoň tolik, aby to vydalo na článek.

DISNEYBAND natočil album TOUHA CITY a prezentuje se na něm muzikou komplikovanou, bez zapamatovatelných pasáží i bez jakýchkoliv melodických nápadů, s písněmi jakoby pracně sestavenými, zato však s kontrastními přechody mezi tajemným (nikoliv erotickým!) šeptáním či kňouráním a dramatickým vypjatým zpěvem. V textech kupí abstraktní obrazy a nejabstraktnější slovní spojení pak opakuje, aby jejich absurdnost (ano, v to se změní výchozí abstrakce) opravdu vynikla. Ani se mi je nechce tady citovat, protože fakt jiná v díle ani nejsou. Jedině hříčka s názvem alba a jedné z písní: Touha city – Touha jsi ty stojí za zmínku.

Disneyband se prostě drží svého již známého stylu a propracovává jej k dokonalosti. To mu budiž přičteno ke cti, jakož i to, že jde vlastní cestou, nepříliš prošlapanou, po které naposled šly snad folkrockové skupiny konce sedmdesátých a začátku osmdesátých let. Ušlechtilé, nudivé umění pro pár věrných. Jeho kvalitu to nesnižuje, sdělnost však bezesporu ano. Nestačí totiž mít jen co říct, ale i vědět, jak to říct. Nepochybuji, že Disneyland by věděl, jak to říct, ale prostě nechce. A kdo chce kam…

Disneyband: Touha City, 2006 (Ante portas, Francouzská, Gajer a Mendryka, Kolik bilo hodin v ráji, M.M., Labutím, Mezi nebem a zemí, Na jezeře, Opilí potměchutí, Nech mě konturám, Páridův soud, Tma je mrtvý moře, Touha jsi ty, Zmoklá balada)

obalU HROMOSVODU mám naopak pocit, že jsem vše podstatné napsal u desky 17 lízátek a Hromosvod na desce SVITAVY prostě jen připravil další pokračování úspěšného stylu. Asi jako to dělal Kamelot, než ho přepadly prorocké a všehomíraspasitelné přeludy. Hromosvod  na albu Svitavy zůstává sebevědomě svůj, nabízí plnou a dynamickou muziku (vysvětlení v příští větě) a texty přesně na hranici mezi srozumitelností a pseudointelektuálnem. Slouznutí k disneybandovskému hudebnímu blábolení se Hromosvod úspěšně vyhýbá inspirací v jiných stylových oblastech, např. u severských hudebních kultur (Protestsong). Pokud pak muzika upadne do komplikovanosti, zůstane alespoň nosná hudební myšlenka inspiračního zdroje. Asi nejvíc to vynikne právě ve srovnání s předchozím Disneybandem, který se snaží zvládnout vše na základě svého nápadu, a to mu paradoxně na cti ubírá. I tam, kde je Hromosvod komornější, není upozaděný a ušlápnutý (Slunce ještě spí – srovnejte s čímkoliv z desky Disneybandu). A naléhavost textů je opravdová a nevykalkulovaná, zpívaná nikoliv s dramatickou vypjatostí, ale s upřímným vzrušením (Konečná – ta se ostatně i instrumentálně inspirovala u Eagles, Hotel California). Bombou mimo všechna měřítka je ovšem Hromosvodí verze Spirituálkvintetového Pískajícího cikána. To je prostě pecka! Velmi úspěšná modernizace, srovnatelná pojetím s Fleretími modernizacemi valašských lidovek.

Hromosvod: Svitavy, 2006, 46:49 (Havran, Protestsong, Slunce ještě spí, Konečná, Pískající cikán, Za vodou, Cíle, Déšť, Omamná, Souvětí, Mrtvé duše, Soumraky, Blues pod Petřínem, Svitavy)

obalA do třetice JEN TAK TAK, kteří vydali album ZASE SAMI.  Přinášejí asi nejméně komplikovaný, relativně melodický folk, přehledně a zapamatovatelně vystavěný, s texty přístupnými všem, a nezapomněli ani na hit, který by mohl znít v rádiích – Lásku jsi neustál. Bohužel v pomalejších či komornějších písničkách klasicky „padá řemen", což se u tohoto stylu běžně děje (Slovíčka). Naštěstí si ale písničky zachovávají příjemnou komorní atmosféru (Míjení, Je mi líp), a to především tam, kde zpívají muži. Instrumentalisté jsou ale k tomu ještě velmi nesmělí, ač hudební materiál by v mnoha případech k rozvíjení měli,  a to už je pak té komornosti až někdy přespříliš (Obraz). Druhým hitem – pro fajnšmekry – bude Nepromíjej, ekvivalent Cikána u Hromosvodu. Moc dobrá. Opakem je Arménská, připomínající svou falší festival politické písně v Sokolově. Ono to tam tak přeci není.

Jen tak tak: Zase sami, Ji-ho 2006, 51:41 (Záclona, Lásku jsi neuhád, Třetí šrám, Je mi líp, Ještě jednou, Slovíčka, Míjení, Přeháňka, Marilyn, Obraz, Zklamaná důvěra, Nedělní snění, Nepromíjej, Arménská, Zase sami, Rožnovské pláně)

Závěr: Z uvedené trojice Disneyband míří do slepé uličky, ale její konec zatím není vidět, možná tam nějaký únikový východ bude. Hromosvod je v plném rozjezdu na runwayi, ale tady je nebezpečí zřícení v důsledku malé chybičky. No a Jen tak tak jsou osobní vlak. Důvěrně známý, a proto nepřekvapující. Celkově řečeno, není to špatná zpráva o pestrosti našeho folku a o tom, že se spolehlivě vymanil z vlivu bardů z osmdesátek.

Disneyband: *******   Hromosvod: *******  Jen tak tak: ******