Film Jana Hřebejka jsem v době, kdy píšu tyto řádky, (ještě) neviděl. Nepíšu tedy o filmu, ale o soundtracku. CD totiž stojí za pozornost samo o sobě. Mimo jiné pro účast dvou hvězd – Radůzy a Glena Hansarda. Právě tato dvě jména se v souvislosti s Kráskou v nesnázích v tisku objevovala dávno před vznikem filmu a na ně se také musíme soustředit především.
Hřebejkovo pozvání bylo prý hlavním impulsem k tomu, že Glen Hansard, jinak člen rockové skupiny The Frames, konečně natočil své sólové album The Swell Season. Původně měl nahrávat jen tři nebo čtyři skladby do filmu, nakonec vznikla celá deska. Zatímco na celém Hansardově albu můžeme sledovat jednotlivé vyvíjející se motivy a vychutnávat si souhru kytary, klavíru, cella a houslí (v písních účinkují Markéta Irglová, Marja Tuhkanen a Bertrand Gallen), na albu Kráska v nesnázích nás to zpravidla ani nenapadne. Písně jsou jakoby vytržené z kontextu a proložené skladbami jiných autorů.
Jedním z těchto „jiných autorů" je Aleš Březina, který pro film složil původní instrumentální hudbu. I když jde většinou o krátké klavírní skladbičky, které mimo film nefungují, najdeme i v nich několik zajímavých momentů. Mne osobně oslovila Duše a tělo s violoncellem Jiřího Bárty. Jinak se dá o všech těchto instrumentálkách napsat, že jsou klidné a že se rozvíjejí v rámci možností a především v rámci vyčleněné stopáže (například minutu a půl dlouhá Fattoria tregole).
Třetím zastoupeným autorem je Radůza. S výjimkou titulní skladby, o které bude řeč dále, nepřispěla žádnou novinkou. Z jejích známých písní najdeme v soundtrackové části pouze Bylo nebylo. Tři další skladby – Půjdu, kam chci, Papierosy a Ať není mi líto – vydavatel na album zařadil jako bonusy. Mohu se jen domnívat, že tyto písně ve filmu nezazní, nicméně k atmosféře alba se docela hodí (všechny jsou klidné, podobně jako instrumentálky a písně Glena Hansarda).
Jedinou Radůzinou novinkou na desce je titulní Kráska v nesnázích. Je třeba vysvětlit, že původně šlo o báseň Robert Gravese Beauty In Trouble (v bookletu alba je uvedena i v originálu, což chválím!). Tu už kdysi přebásnil Pavel Šrut, zhudebnil Petr Skoumal a nazpíval Luboš Pospíšil. Nahrávku této verze na albu také najdete jako bonus, a tak ji můžete srovnat s novým zhudebněním Radůziným. Skoumalova varianta je veselá, až skočná, snadněji zapamatovatelná, jakoby „popovější" (co do atmosféry, nikoli pokud jde o aranže). Důsledkem je však špatné frázování, nezvládnuté přízvuky, jakoby chaotické členění vět a místy až nesrozumitelnost textu („toast, vejce, sklééén kadžusu"). Radůza báseň pojala jako pomalé blues, což je textu bližší. Rezignovala na rýmy a přizpůsobila si frázování sobě do úst. Vznikla píseň mnohem méně hitová, ale k předloze jednoznačně citlivější.
Pro toto srovnání, jak lze naprosto rozdílně uchopit jeden text, stojí soundtrack ke Krásce v nesnázích za pozornost. Jinak však – pokud vlastníte Radůziny desky a Hansardovo The Swell Season – nic nového neobsahuje. Těch pár instrumentálek za řeč nestojí.
Různí interpreti: Kráska v nesnázích (soundtrack) (Kráska v nesnázích I. – Zatýkání Jardy – Bylo nebylo – Marcela a Evžen – Star, Star – Fattoria Tregole – Falling Slowly – Duše a tělo – Sleeping – Pohřeb Zdeny – Lies – Poslední sex – Kráska v nesnázích II. – Půjdu, kam chci – Papierosy – Ať není mi líto, celkový čas 50:20, Sony BMG 2006)
