Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

Grismanova trojice novinek

V průběhu roku 2006 vydal mandolínista David Grisman celkem tři CD s velice rozdílnými druhy hudby. Každým z nich ale navázal na některé své předchozí nahrávky. Podívejme se na ně podrobněji:

David Grisman & Andy Statman: New Shabbos Waltz

obal CDDavid Grisman a Andy Statman mají leccos společného. Oba se proslavili převážně jako mandolinisté, vyšli z bluegrassu, pojí je dlouholeté přátelství a oba mají židovské kořeny. U Statmana se ale zájem o tyto kořeny stal určujícím pro jeho osobní i hudební vývoj. Studoval hru na klarinet u klezmerového muzikanta Dava Tarrase a dosáhl na tento nástroj virtuozity, a zájem o židovství ho také přivedl k víře – dnes žije jako ortodoxní Žid.

Síly ve společném projektu spojily tyto dva talenty nejprve na poli mandolínové hudby na desce Mandolin Abstractions z roku 1983. Podruhé se dali dohromady, aby si zahráli hudbu svých předků, jak napovídá i název jejich patnáct let starého alba Songs of Our Fathers. Nové, vloni vydané cédéčko New Shabbos Waltz na ně volně navazuje. Najdeme na něm 13 židovských skladeb a písní, někdy starodávných, jindy novodobých. Některé mají kontemplativní povahu (např. Avinu Malkeinu, Pischu Li), v jiných to zúčastnění muzikanti pěkně rozjedou v plné parádě s bicími Hala Blaina (např. Anim Zemiros, Old Klezmer). I když duchu chasidských melodií zůstávají věrni, nečiní tak zbytečně ortodoxně. Statman si tu kromě klarinetu zahraje i na mandolínu, celkový zvuk v některých skladbách oživí slide-kytarový kouzelník Bob Brozman a zazní i kytara Enriqueho Corii. Za kontrabasem se střídají Jim Kerwin z Grismanova Quintetu a Grismanův syn Sam.

CD lze jednoznačně doporučit nejen příznivcům obou hlavních protagonistů či posluchačům klezmeru nebo world music, ale všem, kdo si rádi poslechnou jakoukoliv nápaditou a inspirativní muziku s určitým duchovním přesahem. Andymu a Davidovi se to opravdu povedlo!

David Grisman & Andy Statman: New Shabbos Waltz. Acoustic Disc 2006, 50:14.

1. Avinu Malkeinu 2. Anim Zenimos 3. Pischu Li 4. Shabos HaYom LaShem 5.  Mim'komkha 6. New Shabbos Waltz 7. Ya'aleh 8. Oifen Pripitchik 9. Old Klezmer 10. Yerushalayim Irkhah 11.  Yerushalayim Shel Zahav 12. Ani Ma‘amin

David Grisman Bluegrass Experience: DGBX

obal CD„Bluegrass je pro mě první hudbou, do které jsem se hodně nadchl, už když jsem ji poprvé slyšel před téměř 50 lety," píše D. Grisman v bookletu tohoto CD, jehož název mluví za vše. Kapela nazvaná David Grisman Bluegrass Experience se skládá z větší části ze zkušených muzikantů, z nichž někteří spolupracovali s hvězdami velkého formátu – banjista Keith Little hrál mj. s Ricky Skaggsem, Dolly Partonovou a se skupinou Country Gentlemen, kytarista Jim Nunally je zase členem Jaybirds Johna Reischmana. Sestavu doplňuje houslista Chad Manning a mladičký basista Samson Grisman. Jeho slavný otec tu kromě hry na mandolínu také zpívá, což u něj není moc obvyklé, i když znalci bluegrassu vědí, že v proslulé skupině Old And In The Way zpíval ve vokálech baryton.

Navzdory „kosmickému" designu obalu, který jako by dával tušit cosi nového a moderního, je toto CD – až na dvě Grismanovy vlastní věci (Dawggy Mt. Breakdown a Old and in the Way) složeno z tradičních písní autorů jako A. P. Carter, Jimmy Martin, Carter Stanley nebo Flatt a Scruggs, které najdeme v repertoáru mnoha bluegrassových kapel. Tradiční je i přístup kapely k tomuto materiálu a nekoná se zde žádné překvapení v podobě nějakého novátorského přístupu. Poměrně střídmé (samozřejmě bezchybné) instrumentální výkony, barevně sladěné trojhlasy – vše v souladu s charakterem vybraných písní. Bohužel zde chybí výraznější sólový zpěvák. Celkově příjemné, ale poněkud zbytečné CD, které sice potěší příznivce Grismanovy bluegrassové stránky, ale nepřináší do žánru nic nového.

David Grisman Bluegrass Experience: DGBX, Acoustic Disc 2006, 53:23.

1. I'm Rollin‘ On 2. Baby Blue Eyes 3. Engine 143 4. The Baltimore Fire 5. Rubens Train 6. Dream of the Miner's Child 7. Dawggy Mt. Breakdown 8. Rock Hearts 9. Say Won't You Be Mine 10. You'll Be a Lost Ball 11. Down the Road 12. Old and in the way 13. Are You Afraid To Die? 14. There Ain't Nobody Gonna Miss Me When I'm Gonne

David Grisman Quintet: Dawg's Groove

obal CDBezesporu nejvýraznější z trojice recenzovaných cédéček. Po dlouhých čtyřech letech vychází téhle kapele nové album (naposledy natočili Dawgnation v roce 2002) a pokud přímo nepředčilo, pak rozhodně splnilo, očekávání všech, kdo DGQ sledují. V roce 2006 se perkusista, houslista a mandolínista Joe Craven rozhodl vydat na sólovou dráhu a po zhruba 15 letech členství Quintet opustil. Do té doby tvořil jeho velice důležitou součást: S Grismanem hrál mandolínová dueta, výborně ovládal i housle, a celkový zvuk obohacoval perkusními zvuky, které často vytvářel ústy (tzv. „mouth percussion"). Po odchodu takového výjimečného multiinstrumentalisty tedy byla nasnadě otázka, kdo ho nahradí. Nabídku přijal bývalý Grismanův souputník z 80. let George Marsh. Ten sice hraje „pouze" na bicí a perkuse, ovšem volba to byla více než šťastná.

Je to právě Marsh, který s basistou Kerwinem zahajuje úvodní svižnou moderní jazzovou skladbu Limestones, a už tyto první tóny dávají tušit, že jsme svědky něčeho výjimečného. Následuje pomalejší La Grande Guignole (stejně jako ta předchozí pochází z pera Davida Grismana), v níž si lze, mimo jiné, náležitě vychutnat hru argentinského kytaristy Enriqueho Corii.

Několika skladbami přispěli i ostatní hudebníci. Kerwinova Ella Mc Donnell, v níž se střídají pomalé komorní pasáže s rychlejšími, částečně odkazuje na irskou hudbu, čemuž vydatně pomáhá Matt Eakle s píšťalou pennywhistle. Od Eakla také pochází rychlá „latina" My Friend Dawg, v níž dle slov kapelníka „Matt doslova roztrhá svojí flétnu na kusy". Dojímavý Waltz For Lucy napsal George Marsh pro svoji předčasně zemřelou patnáctiletou dceru a titulní Dawg's Groove složila Grismanova žena Tracy Bigelowová.

Skvělé výkony tu předvádí všichni bez výjimky a je vidět, že mají co sdělit. Kromě již zmíněného Corii a Eakla se na vrcholu zdá být basista James Kerwin se svými prsty i smyčcem hranými sóly. Asi není třeba dodávat, že mandolínová hra Davida Grismana je stále na špičkové úrovni a s léty jako by vyzrála, a potěšitelná je i zpráva, že Dawg stále tvoří. Přesný a citlivý bubeník Marsh se zase dokázal výborně trefit do nálady všech skladeb.

Všeobecný dojem z tohoto povedeného dárku ke 30. narozeninám DGQ by se dal shrnout slovy jako svěží, invenční a pestrý. Hlavně je z něho znát nesmírná chuť hrát. Jak píše Matt Eakle v bookletu: „Všude, kde hrajeme, se mě lidé ptají na tu samou věc: ,Vážně vás to baví tak moc, jak to vypadá?' Nemá smysl to popírat, baví!"

David Grisman Quintet: Dawg's Groove. Acoustic Disc 2006, 59:05

1. Limestones 2. La Grande Guignole 3. Ella McDonnell 4. Waltz For Lucy 5. Zambola 6. Tracy's Tune 7. Dawg's Groove 8. Cinderella's Fella 9. My Friend Dawg 10. Blues For Vassar