Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

Jamboree 2007 – Strakonice – na chvíli.

Jamboree 2007 – Strakonice –  na chvíli.

Tak jako v minulých letech, ani letos referát nebude komplet. Máte možnost ho v diskusi doplnit. Budu se  věnovat jen sobotnímu odpoledně-večernímu koncertu (26/5/2007). Zvučil jej Pája Lišák Jindrák, jako vždy rychle, ale občas na sebe s jedním z dvojice moderátorů, Míšou Leichtem gestikulovali… Druhým moderátorem byl můj starý milý dobrý známý  bývalý kolega z rádia Rosťa Čapek, který vyrábí výborné hudební nástroje (nedovedu posoudit, na nic nehraji, ale všichni to tvrdí). Dovedu ale posoudit konferování, a tak jsem to chtěl odbýt smířlivým konstatováním, že dvojice předvedla standardní výkon, abych předešel výbuchu, který následoval po mém hodnocení z před asi pěti lety. Bohužel… chlapci se za ta léta zdokonalili a sehráli a objevili společně další vadu pódiového projevu, kterou dovedli až k bezchybnosti. Přátelé, konferovat ve dvojici neznamená skákat si do řeči a mluvit jeden přes druhého – není vám pak prostě rozumět a docela obyčejně ten šum z jeviště otravuje. Navíc jste dosáhli ojedinělého výkonu – jakkoliv jistě komplet 100% publika byli  lidé do bluegrassu zasvěcení a znalí (teda kromě mě), dokázali jste výjimečnou věc: Ani o jedné kapele jste naprosto nic neřekli. To už jsem nezažil fakt dlouho. A přitom jistě víte zpaměti spoustu věcí o každém, vždyť tím žijete a nemuseli byste si ani nic psát,jako někteří, kteří na pódium nevylezou bez papíru.  To, že Rosťa opět nakonec četl jakýsi sáhodlouhý popis pojistné události (snad proto, že jedním ze sponzorů byla pojišťovna), který koloval na netu asi před 5 lety, je už maličkost, navíc někteří se při něm i smáli (hádejte kdo nejvíc), takže možná byl i pro někoho nový. Minule se kolega Schwager zlobil na kolegyni Džexnu, tak teď jsem na řadě zase já.

foto Renata KrálováA teď už k muzice. Přesně v 16,00 začínal Country Cocktail, následovaný skupinou Madalen. Madalen na mě působil trošku dechovkově unylý, ale snad to bylo tím, že jsem ještě nebyl rozposlouchán. Blueground hraje moderní melodickou americkou country, šlape jim to a je znát, že vědí jak se tahle muzika má hrát. Bohužel, nejsem si jist, kolik lidí v publiku ocenilo, jak věrně a dobře  zahráli nejméně dva téměř aktuální  hity americké countryové hitparády. Asi by to chtělo nějaké osvětové průvodní slovo. A byli zase o kus lepší, než když jsem je slyšel minule. Monogram byl milý zejména tím, že byl konzervativně tradiční. Fámy Petra Kůse  jsou vlajkovou lodí českého a česky zpívaného bluegrassu, jakkoliv vychází z tradičního pojetí, české texty písničkám Fám ubírají na akademičnosti a dodávají jistou srdečnost. Následující Nová sekce byla vtipná zejména v průvodním slově, důrazná v rychlých písních a rozvláčná v pomalých. Asi by rádi směřovali někam k Copu, ale přesně ještě nenašli tu cestu. Ale myslím, že ji najdou. Druhá míza Vojty Zíchy přinesla jiný styl než dosud zněl, komornější, snad i folkovější, příjemné nadechnutí před další částí.  Bohužel, někde tady vznikl asi půlhodinový skluz. Vabank Unit byla druhá tradiční skupina, muzikanti ale hodně dbají na instrumentální detaily skladeb a to je posunuje přeci jen dál než jen k prosté přesné interpretaci. Dalším odlehčujícím blokem bylo vystoupení Stráníků – ústy Míry Ošance se neustále omlouvali, že nemají nic v bluegrassovém stylu a nabízeli aspoň vícehlasy, které se jim opravdu v některých písních stylově proplétaly (Ta zem je tvá zem). Ale publikum srdečně přijalo i hity tria PPM. Hodnocení mi Míra Ošanec nadiktoval: Nemají prý jinou šanci než to dělat tradicionalisticky. Po nich šla skupina Bluegate, hrající modernější, dynamické pojetí muziky a příjemně dotvářející pestrou mozaiku večera. Poutníci vsadili tentokrát spíše na známé písně a zvolili variantu méně písní, zato ale delších: Telegrafní cesta byla moc pěkná. Předposlední kapelou byl Cop, který si s publikem může dělat co chce a utáhne ho na starší i novější písně – lehkost a samozřejmost, s jakou své songy prezentují je fascinující. Na závěrečný Semtex jsem už neměl odvahu.

Počasí se vydařilo, večer bylo i plno, prostě tenhle ročník, po utrpení s počasím loni, zase jednou výborně vyšel, alespoň podle sobotního večera soudě.