Jedním slovem – mokro. Více slovy pak spokojeně, plno a úspěšně. Největší countryový festival v Praze navštívilo opět o něco více lidí než loni – to „něco více" znamená, že bylo vyprodáno už měsíc dopředu (což jindy nepamatuji). A zájemci se dotazovali do posledního dne. Jakkoliv po první polovinu festivalu v podstatě pršelo, nebylo to nepříjemné. Teplo bylo a vítr nefoukal, takže aparatura fungovala a publikum, kterému voda vadí, bylo schováno pod dostatečným počtem střech, bylo ale také hodně těch, kterým voda nevadí a pod pláštěnkami a deštníky setrvali v prvních řadách před pódiem.
Začínala Asonance, která nabídla starší i nejnovější písničky a přivolala déšť. Možná vhodný tah, začínat posluchačsky náročnější muzikou, obecenstvo je více soustředěné. Místo oslabených Rangers nastoupil Wabi Daněk (bez M.Dvořáčka) a zahrál i trojici písní s následujícím Malina bandem. Ten doprovázel Pavla Bobka a poprvé se publikum nahrnulo až k pódiu. Pavel Bobek je prostě jistota.
Hlavní blok ale obstaral Petr Kocman se skupinou, který střídavě zpíval písničky z repertoáru M.Tučného a střídavě si zval na pódium hosty, kteří se přidávali se svými verzemi Michalových písní. Tak se tam vystřídali opět Pavel Bobek, Pavlína Jíšová, Tomáš Linka a samozřejmě – vrcholem večera byla Rattlesnake Annie, která zazpívala pár písní i sama s kytarou a pár písní i roztomile česky.
Závěrečná část koncertu patřila Janu Nedvědovi s doprovodnu kapelou. Skupina vždy odstartovala písničku kdykoliv se jí zdálo, že se Honza příliš zaplétá do průvodního slova a tak mělo i toto vystoupení spád. Hráli Brontosauří klasiku i novější vlastní písně, ty nové sázejí spíš na vtip a melodický nápad, romantika je vyhrazena těm starším.
Jako obvykle úplný konec festivalu tvořil ohňostroj a představení fontány, tentokrát na melodie M.Tučného. A ještě předtím nastoupili všichni dostupní moderátoři Countryradia, aby posluchači měli i vizuální dojem. Nikdo rajčata ani vejce neházel, takže vše dobře dopadlo. Večerem provázeli hudební ředitel Bezi Jr., a moderátorka Veronika Havlová. O Fontáně se tedy potvrdilo, že je jako víno: S každým uplynulým ročníkem lepší a lepší.
