iFOLK - hudební server

Informace

Autor:
Archiv
Datum vydání:
1. červenec 2005
Statistika:
Čtenářů: 3499

Relevantní

Nejčtenější

Reklama

Reklama

Známkování

Jakpak se Vám článek líbil? Dejte to najevo svou známkou.

Aktuální známka je 2.5, hodnoceno 2251x.


Článek

ZRCADLA: ZEMĚ MOTÝLŮ

Vydavatel: FT Records Rok vydání: 2002 Žánr: folkrock Celkové hodnocení: lepší průměr

Šest let po albu Hrací skříňka vydávají chodská Zrcadla nové album. Nahrávka vznikla už v loňském roce a nakonec se jí ujal Pavel Kopřiva, který se ve své firmě FT Records specializuje především na brněnskou scénu. Paradox? Myslím že ne. Ale k tomu později.

Od ostatních folk(rock)ových skupin se Zrcadla odlišují především nástrojovým obsazením. V několika písních hrají významnou roli pravé chodské dudy (Martina Morysková), s kterými krásně ladí housle (Karel Dvořák). Tuto folklórní složku na druhé straně vyvažují rázné (a na koncertech ještě ráznější) bicí (Václav Bucek Novotný) a elektrická kytara (David Rajdl). Nechybí samozřejmě akustická kytara (Pavel Morysek) nebo klávesy (Martina Morisková). Bohužel takto pestrý zvuk nemají všechny skladby. Například Rolety na krámech mi připadají celkem obyčejné a nezachraňují to ani Dvořákovy pěkné housle. Ty hrají důležitou roli i v mnohem zajímavější písni Děvka. Navzdory drsnějšímu názvu jde o poetickou skladbu o lásce odhozené „vedle koše na odpadky“. Text Tomáše Růžičky se slovy „Tak jako štíplý lístek ztrácí cenu (…) Láska se nedá zahodit" považuji za jeden z nejlepších z celého alba. A když se k tomu ještě přidá flétna (Karel Dvořák), je to (taková trochu trpká) krása.

K dalším vrcholům alba patří hned úvodní rázné Loutky s příjemným hlasem Karla Dvořáka a se zajímavým textem téhož. Jenže právě v tomto případě lituji absence psaných textů v bookletu. Loutky jsou natolik plné zajímavých metafor, že slova při pouhém poslechu nestíhám sledovat. A do třetice to nejlepší z CD – píseň Na stráni k severu. Ta začíná dudácky a pojednává o Klenčí pod Čerchovem a vůbec o chodském kraji, odkud někteří členové kapely pocházejí. „Nožičky tancujte, to je můj kraj!“ volá o kraji Jindřicha Šimona Baara klenečský občan Pavel Morysek. A nebyla by to Zrcadla, kdyby i z natolik folklórního tématu nakonec neudělala pořádný nářez.

Zajímavá je také úprava irské lidové písně na tři doby s textem Karla Dvořáka Chuť slaných oříšků. Píseň je melodická, „mírně zimní“ (o začátku března) a nechybí jí hitovost. Zpívá ji Irena Honzíková, bývalá členka skupiny. Právě ona má však ze všech tří zpěvaček na albu nejlepší projev. Zpěv Martiny Moriskové (Rolety na krámech) zní jaksi nejistě a problémem jsou některé sykavky („To jsem tak špatná…"). V jinak příjemné a hitové titulní Zemi motýlů se sykavkami bojuje také Ivana Melicharová, jejíž hlas – i když jinak zní jistě – se na úplném začátku písně navíc utápí v hudebním doprovodu. Ze sólistů-mužů se mi nejméně příjemně poslouchá David Rajdl, zatímco pánové Dvořák a Morysek zpívají přesně s takovým drajvem, jaký se mi u Zrcadel jeví nejlepší.

Na závěr jsem si nechal píseň Křižácké tažení se zajímavým a v podstatě vtipným textem (Karel Dvořák): „A teď když spí v cizí posteli / Proč taky ne, nikdy svou neměli.“ Způsobem zpěvu a protahováním samohlásek mi Dvořákův zpěv připomíná Romana Venclovského z Folk Teamu (například v písni Měsíční dítě). A tak se nedivým, že jihozápadočeská Zrcadla vycházejí u brněnské firmy Pavla Kopřivy, houslisty Folk Teamu.

Země motýlů představuje Zrcadla jako jednu z našich nejoriginálnějších folkových kapel. Obsahuje řadu hitových písní s kvalitními texty a se zajímavou hudbou. I přes několik slabších momentů patří v letošní produkci k nadprůměru.


Milan Tesař

Reklama

Reklama