iFOLK - hudební server

Informace

Autor:
Archiv
Datum vydání:
1. červenec 2005
Statistika:
Čtenářů: 5669

Relevantní

Nejčtenější

Reklama

Reklama

Známkování

Jakpak se Vám článek líbil? Dejte to najevo svou známkou.

Aktuální známka je 3, hodnoceno 367x.

Já uděluji známku

Článek

TRAMPSKÉ PÍSNĚ OD STARÉ ŘEKY

Před časem jsem jako student žurnalistiky vypracovával obsahovou analýzu nejoblíbenějších trampských písní (na základě výsledků jisté ankety). Došel jsem k tomu, že ze všech podstatných jmen se v trampských textech nejčastěji vyskytuje slovo den, další jsou láska, cesta, oči, svět, hvězda, noc, ráno, ruka, srdce, dálka, hora, klín, rok, sen, tma, život atd. V tomto výzkumu jsem však do kategorie trampské zařadil to, co si trampové zpívají, a ne pouze to, co by za trampské označili autoři písní. A tak se mezi analyzovanými texty vedle Jižní eskadrony objevila Báječná ženská nebo Tam u nebeských bran. Mám pocit, že by výsledky výzkumu vypadaly úplně jinak, kdybych analýze podrobil texty z alba Trampské písně od Staré řeky. Neutrálních podstatných jmen by možná ubylo, zato na přední místa by se dostaly výrazy jako údolí, hacienda, výstřel, sakura, děvčátko atp. Ovšem láska a cesta by si své pozice jistě udržely. Dost ale spekulací, pojďme si album společně poslechnout.

Už první odrhovačková melodie Dvacet vrubů vás nasměruje na správnou cestu. Ano, tady nejde o hudbu jako umění. Nejde zde ani o hudbu jako zábavu (až na výjimky). Tady by mohlo jít o hudbu jako životní styl. Trampský sbor vás uvádí na jeviště kdesi v Montaně. Věrný kamarád koník pozbývá v prérii sil, kolem létají kulky. Hrdinovi se už nepodaří „zlíbat své děvče“, protože ho zklamaly staré pistole. A tak „zapláče dívka v oudole“. Po skončení této rytmické swingovky nastupuje František Nedvěd s tklivou, nostalgickou písní Nezapomeň hochu. Než si stačíte slzičky usušit, nastupuje Miki Ryvola-námořník, loučící se se svou milou. Než stačí doříct myšlenku, skáče mu do řeči sbor. Líčí posluchači, jaké to je, „když tě v náruč svou žhavou gejša zve“.

Od tradičních trampských témat (divoký západ, námořníci nebo Berounka, což je název čtvrté skladby) odbočíme až v Ruské bajce. Píseň vznikla v roce 1940, tedy ještě před Hitlerovým útokem na Sovětský svaz. Rusové v té době měli podepsaný s nacistickým Německem spojenecký pakt, a tak se není co divit, že Charlie Fleisleber, tehdejší obyvatel protektorátu, vymyslel píseň s obraty jako: „Pojďte sem vy Rusi / my vás zapíchneme jako husy“. Nejpozději zde si posluchač musí uvědomit smysl celého alba. Ne, opravdu nejde o uměleckou výpověď. Ne, opravdu nejde v první řadě o humor. Ne, tady nejde dokonce ani o životní styl, jak jsme se domnívali na počátku. Tady jde o historický dokument.

Album Trampské písně od Staré řeky totiž shrnuje skladby, které většinou vznikaly v období kolem druhé světové války. Nejstarší z nich, úprava valčíku Za naší vesnicí s textem Jarky Mottla, je z roku 1930 a reaguje na prvorepublikové nepopulární policejní opatření proti trampům. Písně z válečné doby často také obsahují narážky na konkrétní historické události – už jsem zmínil (Proti)ruskou bajku, nesmím zapomenout ani na Argusovu linii (o nuceném nasazení Čechů v Německu). Vedle toho stojí písně s „tradičními“ trampskými tématy jako doklad toho, že ani ve 40. a 50. letech trampové nezapomínali na Sázavu nebo Berounku.

Berme tedy hodnotu písní opravdu jako historickou. Přivřeme oči nad špatnými přízvuky, textařskými i hudebními klišé, kterých je tu víc než dost. Důležitější je, že interpreti se těchto skladeb chopili s nadhledem a přitom se ctí. A když se sem tam v některé skladbě objeví třeba netradiční rytmická figura (například v passo-doble Vystřílený monogram), dá se to poslouchat i s otevřenýma očima.

Shrňme si to tedy: Na albu Trampské písně od Zlaté řeky opravdu nehledejte inspiraci pro vlastní autorské psaní – jen rozkošná slovní spojení jako „šaramantní žába“ by vám snad mohla posloužit ve zdařilé parodii na trampský hit. Pobavit se při poslechu této desky můžete, dokud vám nedojde, že hodnoty, o kterých je zde řeč, brali autoři písní naprosto vážně a že jim sloužily jako virtuální skrýš před možným nebezpečím zvnějšku. Žít se podle těchto písní dnes nedá – střílet kolem sebe vám nedoporučuji, do Jokohamy se dnes létá letadlem a nucenému nasazení i ruským invazím chválabohu dávno odzvonilo.

A tak vám doporučuji: Pusťte si toto CD a představujte si (nebo vzpomínejte), jaké to „tenkrát“ bylo.

PS: Možná trochu diskutabilní je zařazení závěrečného hitu Sedm žlutých kamínků. Píseň vznikla v roce 1971, a s ostatními dřevními melodiemi nemá tedy mnoho společného. Do kontextu alba zapadá snad svým nadbytkem sentimentu.

Účinkují: František Nedvěd, Jitka Vrbová, Miki Ryvola, K. T. O., Pacifik, Zlatý orel, Magison a další
Vydavatel: Venkow Rec., a. s.
Žánr: trampské písně
Celkové hodnocení: průměrné


Autor je redaktorem Radia Proglas a článek je uveřejněn s jeho souhlasem.


Milan Tesař

Reklama

Reklama