V závěrečném dílu úvodu do harmonie zkusíme shrnout, co jsme do této chvíle zjistili, a dáme si návod, jak s tím, co už umíme, zacházet při vlastních pokusech. Něco zůstane nedořečeno a něco vlastně zamlčím, ale třeba se najde dostatek zájemců o pokračování někdy příště...
Příspěvky publikované v “Seriály”
Předešlý díl vedle ukázek typických harmonických postupů obsahoval pokus přenést to, co jsme se naučili, z tóniny C dur do G dur. Dnes svůj repertoár durových tónin významně rozšíříme.
V předchozích dílech jsme nad stupnicí C dur vystavěli sedm akordů, z nichž je možné sestavit jednoduchý doprovod. A abychom dále zbytečně neobjevovali již objevené, nechme se nejdřív inspirovat tím, jak to dělají jiní.
Osmým příspěvkem pokračuje seriál Líheň. O dlouhé cestě jedné písničky na hudební svět se s vámi podělí Honza Hučín.
Dej mi rok a napíšu to! Psaní nových písní věnuji méně času, než bych asi měl. Když čtyřikrát týdně přicházím domů po půlnoci, není už na psaní ani moc nálada. Každý správný autor píše tak dvacet hitů ročně. Já za rok sestavím tři, čtyři skladby, a ještě to hity nejsou.
Texty vznikají nejrůznějším způsobem na nejrůznějších místech a v nejrůznějších situacích. Texty skupiny TAH vznikají na seminářích. Seminářem nazýváme naše společné tvůrčí sezení při sklence dobrého moku.
Na začátku této písně byl návrat. Seděli jsme v malém letadle South African Airlines na pravidelné lince Kapské Město-Johannesburg, letiště mizelo v soumračném přítmí, nad námi večerní obloha, před námi hory.
"Jak píšete písničky" je jedna z nejčastějších otázek, na které mi bylo kdy odpovídat a vězte, že jsem dosud nebyl schopen vymyslet souvislou a esteticky únosnou odpověď. Všechno totiž záleží na situaci, prostředí a souvislostech.
Moc nevím, o čem psát. Vznik písně považuji za zcela nepochopitelný chemický proces uvnitř mozku, nepovažuji se za příliš dobrého pisatele a bojím se samožerství. Takže nevím. Jenže nechci být slibotechna a proto smolím jen takovou dojmologii ohledně svých dvou výtvorů, nad jejichž vznikem stále kroutím hlavou.
Až dosud ostatní hlasy těsně sledovaly vůdčí hlas, a to zejména rytmicky – zpívaly stejná slova ve stejnou chvíli. To ovšem není jediný způsob, jak vytvořit vícehlas. Dnes se podíváme na opačnou možnost, kdy ostatní hlasy vůbec žádná slova nezpívají, pouze drží dlouhé tóny.