Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

JUMPING DRUMS

Na Skákající bubny jsem byl na CD docela zvědav.  Hodně jsem toho o nich slyšel, osobně je zaslechl jen náhodou a namátkou. A tak jsem možná byl natěšen až moc.

CD je příkladem jak je umělecký zážitek komplexní i v případě, že se jedná „jen" o hudbu nebo dokonce „ještě více jen" o rytmus. Zůstane-li vám pouze placka, kterou vyslechnete v poloze v leže na kanapi, nemusí to být totéž jako když jste live na koncertě, ještě lépe pod širým nebem se stovkami dalších naslouchajících. A tak Jumping Drums působí na CD docela akademicky. Povedlo se jim přenést svou preciznost, jisté nápady a technickou zručnost, ne však atmosféru. Ono když zavřete šamana z džungle do sklepa, taky nebude bubnovat tak děsuplně jako v té džungli…

Nelze chtít po jedné kapele, aby reflektovala všechny směry a trendy v této hudební oblasti, u „standardní" muziky by to nikoho ani nenapadlo, u tohoto typu projevu se ale vkrádá na mysl otázka, zdali by přeci jen nějaká fůze či přesah neuškodily – i třeba pro poučení posluchačů. Ono těch hrátek s rytmem je docela dost i v žánrech,  u kterých se jen při pouhé zmínce o nich ježí posluchačům „naší" muziky vlasy na hlavě a že by omylem zabrousili do nějakého doupěte, kde se tato hudba (převážně reprodukovaná) hraje není ani pomyšlení.  A tady by možná byl „osvětový" prostor pro Jumping Drums. V této oblasti není aktuální  jen směr působící  na posluchače složitou  kombinací  a prolínáním rytmů, doplněných o „reálné" zvuky  v jediné rovině , ale i pól opačný  – využívající neměnnosti, repetititvnosti a monotónnosti dunění jen s malými podprahovými rytmickými či melodickými figurami. Další možností by byly výlety do etnických oblastí – CD zní přecui jen příliš „středoevropsky"

Svou, řekněme,  tradicionalistickou parketu mají zvládnutou  dobře a zvukové obrazy Karavany, Hanibala nebo Imperatora, Amazonky či Bláznivých banánů jsou výstižné (míněno ve smyslu, že tak si Evropan onu kulturní oblast rytmicky představuje).  Strhující jsou zejména v rychlejších pasážích a v místech, kde projeví hudební humor – Blbato Grande, nebo v místech, kde se přidají i další zvuky, už načrtávající i melodii (Meddel).

Asi bych doporučil opačný postup – vychutnejte si Jumping Drums živě a CD si kupte pak jako připomínku skvělého zážitku hudebního, rytmického a psychologického. Obráceně by to možná nemuselo u každého fungovat.

Jumping Drums: Rhythmania Good Day Rec. 2004, 38,23

Entering, Taiko, Karavana, Hanibal, Imperator, Blbato Grande, Meddel, Amazonka, Crazy Bananas, Rudiments, Drumland,Endening.