Netušil jsem, že budu v krátkém čase psát znovu o albu Nebe počká. A tentokrát bohužel se smutkem.
Ta deska končí stejnojmennou veselou písní, ve které se říká: „Mohou-li počkat všichni mí věřitelé (…) i nebe počká." Karel Plíhal ji zpívá jako ztělesnění optimismu. Na něho nebe ještě čeká. Ale Zuzana Navarová, která na albu poměrně nečekaně (a přitom fantasticky) hostuje svým zpěvem, je na tom už jinak. Pro ni platí text jiné Kainarovy písničky, kterou zpívá:
Až nám budou jedenkrát
všechny harfy v nebi hrát
až budem na obláčku svém
se slunit a snít…
Honza Hučín
