Pastýřské zpěvy neboli pastorely patří odjakživa k vánočním svátkům, a proto je právě probíhající doba k jejich poslechu přímo stvořena. Jelikož se však zároveň jedná o malé hudební skvosty nadčasové hodnoty, tak mohou přinášet radost permanentně, tedy i v ostatních obdobích roku.
Jen už je posluchač neuslyší v kostelech a chrámech, ale musí se spokojit s reprodukovanou verzí. Jednu z nich přináší komorní soubor Musica per tibia, který před několika dny prostřednictvím Indies records vydal album Aj, radost velikou zvěstuji vám s podtitulem České a moravské pastorely.
Na albu se jich objevilo hned čtyřiadvacet a vůbec nejčastěji zastoupeným autorem je u nás dobře známý Jakub Jan Ryba (Co, pastýři, copak to má znamenat, Spi, spi, neviňátko, Pokoj, lide, budiž vám nebo My zde všichni s veselostí). Mezi dalšími skladateli se objevuje Jan Křtitel Kuchař, Tadeáš Pětipeský, Josef Štětina či Jan Hataš z Mníšku pod Brdy.
Soubor Musica per tibia tvoří sopranistka Jana Koucká-Bínová, varhanice Daniela Kosinová, hráč na zobcovou a příčnou flétnu Václav Martin Sýkora a kytarista Pavel Kloub. Většina skladeb je založena na bohatém a pestrém zvuku varhan, k němuž se střídavě přidávají další instrumenty. Operní zpěv Jany Koucké-Bínové je hodně výrazný, plně však slouží duchovnímu vyznění hudby.
Vánoce, významné svátky Svatého církevního roku, byly od počátku křesťanských liturgických obřadů spjaty s hudbou. Ta v průběhu staletí zněla v rozmanitých projevech od prostých písňových útvarů až po mše, kantáty a oratoria k uctění památky zrození Ježíše Krista.
„Podle evangelia sv. Lukáše přišli nejprve pozdravit toužebně očekávaného Spasitele pastýři pasoucí stáda v betlémské krajině. Odtud bylo odvozeno označení pastýřských – pastorálních vánočních zpěvů, zejména pastorel," vysvětluje původ těchto skladeb hudební vědec Jiří Berkovec. Na duše posluchačů, přesycené všudypřítomnými koledami, budou působit jako balzám.
