Tak nám nějak podražily nástroje, paní Müllerová, chtělo by se parafrázovat člověka, který by si zasloužil býti největším Čechem. No, řekněte, Cimrmanoviny – to se moc nepoužívá, ale se Švejkovinami se setkáváme na každém kroku. Ale zpět k nástrojům – k té parafrázi mě inspirovala skutečnost, že vokálních a namnoze acapellových skupin se v poslední době rojí jak komárů po dešti. Ani se nestačíme ohánět a plácat. Mnohdy to plácání bývá zaměňováno za potlesk.
Výše uvedený kvartet natočil album s názvem První, jako výhrůžku, že vstanou ještě další bojovníci. Za názvem se skrývají Jiří Škorpík, který skladby upravil, aranžoval a nahrál a je tedy hlavní příčinou, dále pak Dušan Kollár, David Uličník a – pozor: Jiří Korn. To by vysvětlovalo část výběru písní – najdeme na CD například Yvettu, Hotel Ritz nebo zpívání v dešti. Více jak 50 let od úmrtí autorů pak vysvětluje zařazení Škroupova Kde domov můj, Michnova z Otradovic Chtíc aby spal nebo Debussyho Preludia č. 8. Nu a pak je na desce několik zvučných titulů – How deep is your love (proslavená Bee Gees), Lion sleeps tonight z let padesátých či Claptonovy Tears in heaven. Jak patrno pestrá směs, mající ukazovat přednosti kvartetu na šíři repertoáru a jejich (všeho)schopnost zazpívat všechno na světě.
Kdo seje vítr sklízí bouři, a tak šíře repertoáru se obrátila proti původcům a odhalila tradiční nedostatky takovýchto sdružení, která už vzhledem ke svému počtu přestávají být originální a opakovaných chyb si všimne i zpočátku pozitivně naladěný posluchač. Jako obvykle padá řemen v pomalých skladbách, kde soubor nedisponuje dostatečným rejstříkem hlasů (teprve teď posluchač ocení Bee Gees – How deep…) nebo kde neudrží napětí skladby a soustředí se na text (Tears in heaven). Jinde se zase souboru nepodaří dostatečně vystihnout ducha skladby prostě z nedostatku úst a fantazie – to se stalo Yvettě nebo hotelu Ritz. No a někde prostě interpreti nestačí na originál a nepřipustí si to – to se stalo snad v nejkřiklavějším případě, v písni Lion sleeps tonight. Tady se skladba rozpadla na melodickou linku, na rytmický podkres, snažící se o ozvláštění zvukomalebnými jmény lvů (kde jsem to… Jo! Pětník: Tonda-Čenda). Historické kousky a opusy z vážné hudby byly pojaty sice decentně, ale právě ta úcta se mění spíše v pietu a konzervativnost a tak pojetí těchto písní celkem ničím nepřekvapuje. Ke cti budiž řečeno, že nepřekvapuje ani ve špatném slova smyslu, prostě proto, že v takto pojatém kousku nebylo co zkazit a asi to tak zpívali i naši předci. Jenže ti to zpívali jednohlasně.
4TET na svém CD tedy nepřináší nic nového – široký záběr z hlediska repertoáru je záběrem vlastně povrchním a chyby, kterých se dopouští, jsou již dostatečně zmapovány na CD svých nedávných předchůdců. Navíc se berou docela vážně. Roztomilou neznalostí je pak používání velkých písmen v názvech písní na obalu u všech slov, nejen v angličtině, ale i v češtině, opomenutím u kapely soustředěné na vokální projev nemilým je pak absence textů.
Zdá se , že acapellová sdružení se poněkud předčasně vyčerpala, frekvence nápadů je nižší než počet a frekvence, v oboru již tradičních, chyb. Inu, nezbývá než čekat na génia.
4TET: 1st, Areca Multimedia 2004, 42 min.
Addams Family Theme, How Deep Is Your Love, Lion Sleeps Tonight, Tears in Heaven, Hotel Ritz, Já to tady vedu, Kde domov můj, Ještě tě mám plnou náruč, Oh, Baby, Baby, Yvetta, Chtíc aby spal, Dívka s vlasy jak len, Singin In The Rain, Hotel Ritz, 4TET Is Leaving.
