Tak jako jsou prázdninové svátky důvodem k řadě festivalů ve stejnou dobu (Zahrada, Porta apod.), uvědomili si organizátoři 1. ročníku folkového a country festivalu Všefolková kraslice, že tutéž možnost nabízejí i první jarní svátky – velikonoce. Nelenili a za historicky krátkou dobu zorganizovali festival, který proběhl o velikonocích a získal hned několik prvenství – bezesporu první jarní festival, který otevírá festivalovou folkovou sezónu.
Toto prvenství patřilo dosud Folkovému kvítku, což jeho organizátoři nesli dost nelibě („Už máme plakáty, kde uvádíme, že se sezóna otevírá na Konopišti, a teď to vypadá, že lžeme. Považujeme to za nekalou konkurenci," řekli organizátoři médiím). Dále připravili o prvenství trojdenního svátečního festivalu dosavadního monopolního držitele oprávnění na organizaci takovýchto akcí, Michala Juppa Konečného. Ten byl zdrženlivější: „Musím si prostudovat licenci, jestli se moje vedoucí úloha vztahuje i na velikonoce. Pro jistotu jsem si zatím dal autorsky chránit právo na Velký dušičkový festival, který bude sezónu uzavírat, namísto dosavadního setkání na Konopišti. Platit bude permanentka ze Zahrady, jako bonus. Od půlky srpna je ještě pěkné počasí a někdo by mě mohl zase vyšplouchnout," řekl IF.
V každém případě po zimě vyhladovělí a finančně vyčerpaní umělci neměli příliš velké honorářové požadavky, které snížili ještě tím, že se jednalo o premiéru festivalu, a pod příslibem, že příští rok budou pozváni, ještě snižovali své honoráře až na minimum. Tím mohla i permanentka na všechny tři dny stát pouhých 50 Kč, a povedlo se přitom nasmlouvat takové veličiny všech našich žánrů, které málokdy na jednom festivalu pohromadě uvidíte, a dostalo se i na mladé začínající umělce a na zahraniční hosty. Organizátoři tak ukázali, že když se chce a když nabídnou osobitou „atmosféru", tak se dá i s hvězdami dohodnout, a my jsme rádi, že vám můžeme průběh festivalu popsat, i když se o něm jistě dočtete dříve nebo později i v dalších médiích.
Festival probíhal na třech pódiích. Na hlavní scéně vystupovali zahraniční hosté Alan Jackson, Reba McIntyre, Garth and Brooks, Waylon and Jennings, Rosanne Cash, Charlie McCoy a Albert Lee, každý měl svůj prakticky ucelený koncertní blok, který odehráli a odzpívali s tradičním americkým „drivem", a nezůstala jediná noha v klidu, jak strhli obecenstvo k tanci. Tuto „scénu hvězd" uváděl Jiří Brabec, chodící encyklopedie muziky. Tím organizátoři překonali další monopol Michala Juppa Konečného na tohoto moderátora, kterého Jupp ukazuje pouze na svých festivalech. Druhá scéna hostila tuzemské umělce a každý den byl věnován jednomu žánru. A tak se vedle sebe sešli Chodská vlna, Čechomor, Docuku, Koňaboj, Jarmila Š. a Tomáš Kočka, druhý den byl vyhrazen bluegrassu. Sled kapel a jejich hra byly ale tak rychlé, že si reportáž přečtete v jiném článku, který napsal můj kolega, protože autor této stati prostě nestíhal. Tuto scénu uváděl po celé tři dny s vtipem a šarmem sobě vlastním loňský nejoblíbenější moderátor nejposlouchanějšího soukromého rádia – Countryrádia – Miloš Keller. Vždy přidal špetku zasvěcených informací i osobního vyznání ze vztahu k bluegrassu a lidovým písním. Třetí den byl vyhrazen pro mladé umělce, které Keller vždy dokázal povzbudit laskavým slovem v přestávkách mezi střídáním účinkujících. Nadšené publikum aplaudovalo sestrám Steinovým, Petru Sedláčkovi, Tomáši Václavíkovi, Žambochům, Paduu, Duoduu a dalším.
Třetín scéna patřila tuzemským hvězdám folku a country. Dohromady se pro tuto příležitost znovu dala Poupata, také Klíč a rovněž Corpus Delicti, jako jedno velké countryové těleso se sešli na pódiu Zelenáči, Greenhorni, Fešáci a Tučňáci – škoda jen, že někteří jejich členové nenávratně již chybí. Prvním vrcholem bylo společné vystoupení Reliéfu a Spirituál Kvintetu, druhý večer se na pódiu sešli všichni členové Asonance a Folkloku. Třetí večer hráli Rangers a Plavci a my mohli obdivovat všechny ladící hlasy Plavců/Rangers stejně jako z prvních desek, vyjma A. Hájka. Prostě hudba dává dohromady přátele i nepřátele. Na tomto pódiu kraloval jako průvodce Jeroným Lešner, který zvolil netradiční způsob uvádění – v pauzách mezi jednotlivými vystupujícími (a že to byly pauzy dlouhé, jen např. spojená Asonance a Folklok čítaly na 38 členů) hrál na kytaru a jeho uvádění byly vlastně miniaturní ad hoc skládané písničky.
Celý festival doprovázely i další atrakce, dětský koutek, kam si odskočili majitelé kolotočů a lochnesky z Matějské pouti v Praze, open-air dílna hry na mandolu, dobro a steelkytaru (nástroje byly k zakoupení na místě), koutky zdravé výživy (organizátoři se rozhodli, že neudělí prostor pro stánek žádnému klobásníkovi ani langošníkovi), které nabízely bohaté zeleninovo-ovocné švédské stoly, kde si za mírný poplatek mohl každý nabrat, co hrdlo ráčilo. Dlužno poznamenat, že spokojené publikum tuto svobodu nezneužívalo. Záznamy z festivalu natáčelo několik soukromých regionálních rozhlasových stanic, a tak je pravděpodobné, že se s reportážemi setkáte i v jejich vysílání.
Dík patří i zvukaři, kterým byl s obětavostí sobě vlastní Pavel Pája Lišák, který dokázal zvučit všechny tři scény pouze svými aparturami, které tím pádem byly kompatibilní, a tak v přestávkách při střídání účinkujících mohli návštěvníci sledovat, co se děje na scénách ostatních. Návštěvníků se sešlo kolem 8000, což je na první ročník slušné číslo.
Je dobře, že se podařilo založit takovouto tradici, a myslím, že prohloupil každý, kdo nesledoval oznámení a inzeráty v tisku a na webech, domnívaje se, že sezóna začíná podstatně později. Uniklo mu tak zdárné vykročení do nové festivalové sezóny. Doufejme, že se i ostatní organizátoři z této jarní vlaštovky poučí a připraví nám podobnou pochoutku ve svých termínech. Nashledanou na těchto festivalech, nebo nejpozději za rok na 2. ročníku festivalu Všefolková kraslice!
Hugo Lirpa
