Legendou tohoto týdne bude interpret, který položil základy bakersfieldskému stylu country, současník kupříkladu Wynna Stewarta, Bucka Owense nebo Merle Haggarda. Tommy Collins, vlastním jménem Leonard Raymond Sipes, se narodil v Oklahomě v rodině státního úředníka a už od mládí psal písně a texty – jeho hudební vlohy se tedy projevovaly trošku jinak, než u většiny jiných hudebních dětí. V místním rádiu ale vystupoval také. Po maturitě v roce 1948 byl v padesátých letech krátkou dobu na vojně, pak se seznámil s Wandou Jackson a s její rodinou se dostal do Bakersfieldu. Wanda pokračovala dál do Nashvillu a Collins zůstává v Bakersfieldu.
V Bakersfieldu navázal Collins řadu přátelství s muzikanty, například s Ferlinem Huskym, který měl také vliv na to, že pobočka Capitol Rec. podepsala s Collinsem nahrávací smlouvu v roce 1953 – a při té příležitosti Collins přijal své umělecké jméno. Capitol Collinsovi pomohl sestavit i doprovodnou kapelu, ve které hrál tehdy ještě neznámý Buck Owens. Na začátku roku 1954 měl Collins první hit – You better not do that. Během roku 1954 a 1955 následovala trojice dalších hitů Watcha gonna do now, Untied a It tickles.
Collinsův velký rozjezd ale skončil tak rychle, jak začal – v druhé polovině padesátých let se orientoval na religiozní záležitosti a začal se věnovat duchovní muzice a gospelům. V roce 1957 dokonce vstoupil do baptistického semináře a o dva roky později se stal pastorem. Sice stále nahrával pro Capitol, ale hity to nebyly a Capitol přestal jevit zájem o spolupráci. A tak se i na počátku šedesátých let Collins mohl věnovat studiu náboženství na sakramentské univerzitě.
V roce 1963 se Collins rozhodl opustit náboženskou dráhu, Capitol jej přijal zpět a spolu se svou manželkou Wandou natočil píseň, která hned měla ohlas – I can do that. U Capitolu dlouho nezůstává, s pomocí J. Cashe přechází ke Columbii a v letech 1965-66 má několik dalších hitů, kterými definuje bakersfieldský styl country. Přicházejí ale v té době i pro jiné zpěváky obvyklé problémy s alkoholem a drogami, a také rozvod – to Collinsovi samozřejmě moc nepomohlo.
V sedmdesátých letech se Collins vrací k psaní písní, mnoho z nich nazpíval Merle Haggard, včetně hitu Carolyn z roku 1972, a Collins se stěhuje do Nashvillu. Vydává ve svém provedení i kolekci svých písní, které proslavili jiní interpreti. V osmdesátých letech jeho písně zpíval kupříkladu George Strait nebo Mell Tillis a Merle Haggard natočil píseň Leonard jako poctu Collinsovi. Získává popularitu i v Anglii, kde se účastní festivalu v Wembley v roce 1988. I v devadesátých letech působí jako úspěšný a uznávaný autor písní pro jiné interprety. Tommy Collins umírá ve svém domově v Ashland City v Tennessee 14. 3. 2000.
